Chronická kopřivka je definována jako denně se vyskytující příznaky kopřivky po dobu minimálně 6 týdnů. Není to onemocnění ohrožující život, ale značně zhoršuje jeho kvalitu. V tomto ohledu je srovnatelné s těžkou ischemickou chorobou srdeční a je horší než respirační alergie.
Podle posledních doporučení evropských alergologických společností jsou prvním lékem volby nesedativní H1 antihistaminika, která nejsou kardiotoxická, nemají cholinergní vedlejší účinky a jejich sedativní účinky jsou minimální. V běžném dávkování jsou však tyto léky u chronické kopřivky neúčinné, a tak odborné společnosti doporučují pro tuto indikaci až 4× vyšší dávky.
Autoři z Bulharska, Německa a Velké Británie zkoumali účinnost takové léčby u 80 pacientů trpících chronickou kopřivkou. Polovina (40) pacientů dostávala levocetirizin, druhá polovina desloratadin. Dávky obou léků byly postupně zvyšovány do dosažení úlevy od příznaků. Maximální dávka byla 20 mg/den, tedy čtyřnásobek doporučovaného dávkování.
Pacienti hodnotili své příznaky a také nežádoucí účinky, jako je spavost a nepříjemné pocity. Více než polovina pacientů, kteří nezaznamenali zlepšení po podávání běžné dávky léku, se zlepšila po zdvojnásobení nebo ztrojnásobení dávky. Ani při léčbě vyššími dávkami nebyla pozorována zvýšená spavost.
Závažné vedlejší účinky, které by vedly k přerušení léčby, také nebyly pozorovány. Čtyřnásobné zvyšování dávky levocetirizinu nebo desloratadinu při léčbě chronické kopřivky považují autoři za bezpečné a účinné. Ke zlepšení příznaků došlo po navýšení dávky u 75 % pacientů.
(van)
Zdroj: Staevska, M.: J Allergy Clin Immunol 2010; 125 (3): 676–682. Doi: 10.1016/j.jaci.2009.11.047
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.