Diagnóza chronická idiopatická kopřivka je stanovena při přetrvávajících projevech kopřivky se svěděním trvajícím déle než 6 týdnů bez objasněné příčiny. Onemocnění výrazně zhoršuje kvalitu života postižených pacientů, narušuje spánek i denní aktivity. V 30–55 % případů onemocnění spontánně odezní do 5 let od začátku příznaků. U některých pacientů však trvá desítky let. Výskyt je odhadován na 0,1–3 % dospělé populace.
Patofyziologickým podkladem nemoci je degranulace žírných buněk a bazofilů. Uvolněný histamin potom vyvolává kožní reakci a také aktivuje další imunitní buňky. U 50–75 % pacientů jsou nacházeny autoprotilátky proti IgE nebo IgE receptorům na žírných buňkách. Tyto protilátky svou vazbou na cílové struktury opět aktivují žírné buňky k uvolnění histaminu a dalších mediátorů. V léčbě se nejčastěji používají blokátory H1 receptorů – antihistaminika.
Francouzští autoři sledovali účinnost desloratadinu v dávce 5 mg podávaného 1× denně při léčbě chronické idiopatické kopřivky u dospělých. Studie byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná a multicentrická. Celkem 137 pacientů s aktivní kopřivkou dostávalo v polovině případů 5 mg desloratadinu 1× denně, druhá polovina pacientů dostávala placebo.
Sledovanými příznaky byly intenzita svědění, počet pupenců a velikost největšího pupence. Hodnocení bylo provedeno 1., 14. a 42. den léčby a při všech těchto kontrolách byly všechny sledované příznaky mírnější u léčených pacientů.
Nežádoucí účinky léčby byly obdobné v obou skupinách pacientů a nebyly závažné. Desloratadin je účinným a bezpečným lékem pro léčbu chronické idiopatické kopřivky dospělých. Nástup jeho účinku je rychlý a účinek je dlouhodobý.
(van)
Zdroj: Ortonne, J. P. a spol., Am J Clin Dermatos, 8, 2007, 37–42.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
