Častou komplikací revmatoidní artritidy (RA) je anémie. S aktivní formou tohoto onemocnění jsou asociovány zvýšené hladiny tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα) a interleukinu 6 (IL-6). Ačkoli přesný mechanismus patogeneze anémie u RA není znám, jednou z předpokládaných cest je indukce proteinu akutní fáze hepcidinu právě interleukinem 6. Hepcidin pak inhibuje absorpci železa v duodenu a jeho uvolňování z makrofágů a hepatocytů.
Pacienti s aktivní RA byli randomizováni do skupin s podáním golimumabu buď subkutánně (skupina 1, n = 33, 100 mg na počátku studie a pak každé čtyři týdny do 20. týdne), nebo intravenózně (skupina 2, n = 16, 2 mg/kg na počátku studie a v týdnu 12). V průběhu studie byly sledovány hladiny panelu biomarkerů zánětu a anémie (CRP, IL-6, sérový amyloid A, TNF-receptor II (TNFRII), MMP-3, hyaluronová kyselina, haptoglobin, feritin, hemoglobin a poměr koncentrací hepcidinu v séru a moči).
V obou skupinách došlo v průběhu prvního týdne k signifikantnímu snížení koncentrací hepcidinu v moči a CRP, IL-6, SAA, TNFRII, MMP-3, haptoglobinu, feritinu a hepcidinu v séru. Tento účinek byl pozorovatelný u obou skupin až do osmého týdne, u skupiny 1 (subkutánní podání golimumabu) byly kromě TNFRII všechny sledované markery statisticky významně sníženy i v týdnu 24. Klinické zlepšení obecně korelovalo s odpovídajícími příznivými posuny v ukazatelích anémie.
Závěrem autoři shrnují, že došlo k signifikantnímu snížení biomarkerů zánětu po podání golimumabu, v některých případech již za 24 hodin, a tento příznivý efekt přetrvával ve skupině 1 až do 24. týdne studie. Výsledky rovněž ukazují, že hepcidin je potenciální marker zánětem způsobené anémie.
(onse)
Zdroj: Doyle M. K., Rahman M. U., Frederick B., Birbara C. A., de Vries D., Toedter G., Wu X., Chen D., Ranganath V. K., Westerman M. E., Furst D. E. Effects of subcutaneous and intravenous golimumab on inflammatory biomarkers in patients with rheumatoid arthritis: results of a phase 1, randomized, open-label trial. Rheumatology (Oxford). 2013 Feb 14. [Epub ahead of print]
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
