Psoriáza je chronické zánětlivé, imunitou zprostředkované kožní onemocnění. Projevuje se nadprodukcí kožních buněk, což vede k tvorbě kožních šupin, zarudnutí, svědění a někdy i ke krvácení. Chronický zánět je způsoben částečně i zvýšenou hladinou tumor nekrotizujícího faktoru α (TNF-α).
Z léků působících proti TNF-α zaujímá vedoucí místo preparát Remicade (infliximab). Autoři ve své placebem kontrolované studii ve fázi III hodnotili bezpečnost a účinnost několika úvodních i pokračujících režimů.
Pacienti se středně závažnou až těžkou psoriázou byli randomizováni k úvodní léčbě infliximabem v dávkách 3 mg/kg, 5 mg/kg v 0., 2. a 6. týdnu (nebo dostávali placebo). Poté byli pacienti opět randomizováni ve 14. týdnu k udržovací léčbě stejnými dávkami „dle potřeby“ nebo „dle rozpisu“. Pacienti ve skupině s placebem byli v 16. týdnu převedeni na léčbu infliximabem v dávce 5 mg/kg. Další dávku dostali v 18. a 22. týdnu a pak každý 8. týden až do 48. týdne.
Většina pacientů léčených infliximabem v dávkách 3 mg/kg (70 %) a 5 mg/kg (75 %) dosáhla přinejmenším 75% zlepšení v PASI (Psoriasis Area Severity Index) skóre (PASI 75) v 10. týdnu léčby oproti skupině kontrolní (2 %). Během udržovací fáze bylo trvalé zlepšení pozorováno mnohem více při pravidelném dávkování než při dávkování „podle potřeby“.
Pacienti, kteří dostávali v pravidelném režimu 5 mg/kg, dosáhli nejlepšího skóre zlepšení dle PASI v 50. týdnu. Paralelně se zlepšením v PASI skóre došlo ke zlepšení kvality života pacientů. Nepříznivé příhody se objevily během první, placebem kontrolované fáze u 62 % a 69 % pacientů léčených 3 a 5 mg/kg a v 55 % ve skupině s placebem. Infliximab byl velmi dobře tolerován většinou pacientů.
Výsledky studie potvrdily jak účinnost, tak bezpečnost léčby psoriázy infliximabem. V dlouhodobé léčbě psoriázy lze dosáhnout lepších výsledků pravidelně podávanou léčbou.
(jos)
Zdroj:
A. B. Gottlieb, S. Feldman, G. Weinstein, A. Menter: Infliximab: One-year phase III results. Supplement to Journal of The American Academy of Dermatology 2006, Volume 54, Number 3.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
