Transdermální náplasti jsou jednoduchou a pohodlnou aplikační formou léčiva, která zvyšuje compliance a zlepšuje kvalitu života pacienta. Oproti tabletám s sebou tato cesta aplikace přináší několik dalších výhod:
Buprenorfin, parciální agonista µ-opioidních, agonista δ-opioidních a slabý antagonista κ-opioidních receptorů (a také agonista ORL-1, tedy opioid receptor-like receptorů) se podává při nádorové i nenádorové mírné až vážné muskuloskeletální, neuropatické a viscerální bolesti, případně jako substituční terapie u drogově závislých. Ve formě transdermální náplasti je dostupný v síle 35 µg, 52,5 µg a 70 µg uvolněných za hodinu. Jeho maximální doporučená dávka činí v Evropě 140 µg/hod. Náplast se vyměňuje po 3−4 dnech. Změna v dávkování by měla proběhnout po nejméně 2 po sobě následujících aplikacích náplasti. Farmakokinetické rovnováhy v distribuci mezi krví a cerebrospinální tekutinou je dosaženo po uplynutí alespoň 5 biologických poločasů. Nástup analgetického účinku trvá 12−24 hodin, proto není náplast s buprenorfinem vhodná pro akutní či průlomovou bolest.
V případě dermatitidy vyvolané náplastí s buprenorfinem se doporučuje nechat ji před aplikací chvíli na vzduchu, aby vyprchaly plynné složky. Rada se však vztahuje pouze na pro originální náplasti, nikoliv generika.
Opioidy podané transdermálně jsou absorbované do podkožních cév, odkud jsou krví přivedeny přímo k opioidním receptorům v centrálním nervovém systému. Díky tomu se tak oproti perorálnímu či parenterálnímu podání snižuje riziko rozvoje závislosti.
Lidokain v náplasti se doporučuje jako léčivo 1. linie pro lokalizované periferní neuropatické bolesti nebo pro centrální bolest vyvolanou útlakem páteře nádorem. Působí prostřednictvím napěťově řízených sodíkových kanálů v poškozeném nervu. Inhibuje ektopické excitace, ale nikoliv aferentní nervové vedení, takže nedochází ke znecitlivění kůže. Kromě toho vyvolává efekt ochlazení kůže a poskytuje mechanickou ochranu bolestivým plochám kůže.
Po uvolnění z náplasti lidokain vstupuje do cévního řečiště v zanedbatelném množství, a není proto nutné monitorovat oběhové funkce. Aplikují se maximálně 3 náplasti 1× denně na 12 hodin, s 12hodinovou přestávkou.
Kapsaicin je vysoce selektivní agonista vaniloidního receptoru skupiny TRPV1 s dobrou účinností na neuropatickou bolest. Dráždí kožní nociceptory, které jsou následně méně vnímavé k jiným stimulům; po primární iritaci a erytému nastává anestetické působení. Po 1 týdnu od aplikace náplasti s 8% kapsaicinem dochází v důsledku influxu vápníkových iontů do buněk k dlouhodobé atrofii periferní kožních nervů. Tyto změny jsou však reverzibilní a obnova nastává za 12 týdnů. V klinických studiích prokázal kapsaicin v náplastech účinnost u pacientů s postherpetickou neuralgií, neuropatií provázející infekci HIV a neuropatií po chemoterapii. Náplast má velikost 14 × 20 cm a obsahuje 640 µg/cm2 kapsaicinu. Aplikují se nejvýše 4 náplasti denně.
Analgetika je možné podávat v různých lékových formách (perorálně, sublingválně, bukálně, intranazálně, inhalačně, subkutánně, intravenózně, intramuskulárně, rektálně, intramedulárně, intratekálně, transdermálně a topicky). Nejčastěji se využívá perorální cesta podání. Přibývá ovšem vědeckých důkazů z kvalitně provedených klinických studií, že lokálně aplikované léky mohou být minimálně stejně účinné jako perorální přípravky, přičemž oproti nim disponují řadou výhod.
(mir)
Zdroj: Leppert W., Malec-Milewska M., Zajaczkowska R., Wordliczek J. Transdermal and topical drug administration in the treatment of pain. Molecules 2018; 23 (3): 681, doi: 10.3390/molecules23030681.
