Obohatit terapii lékaře či nutričního terapeuta o psychologické prvky je vhodné zejména pro pacienty s nadváhou a lehčími stupni obezity (BMI do 35 kg/m2). Zde jsou namístě pomalé postupné změny a doporučený hmotnostní úbytek půl kg za týden. Cílem terapie je přivést hubnoucí k trvalé změně návyků a k naplnění jejich životních hodnot. Ubývající kila pak jen ukazují, že se člověk vydal správným směrem. Obvykle nestačí ovlivňovat pouze chování (např. stravovací a pohybové návyky, spánek), ale je třeba se zabývat také emocemi a myšlenkami (kognicemi), které k danému chování vedou.
U lidí s obezitou těžšího stupně jsou reálné vyšší hmotnostní úbytky, ale současně je nezbytná odborná spolupráce s lékařem obezitologem, případně psychologem. V případě návykových problémů, jakými jsou kouření, alkoholismus, obezita apod., se jeví jako jedna z nejefektivnějších metod kognitivně-behaviorální psychoterapie (KBT) a tzv. třetí vlna, do které řadíme například mindfulness (všímavost) nebo terapii přijetí a závazku (ACT – acceptance and commitment therapy), o kterých se zmíníme jindy.
Kognitivně-behaviorální terapie vychází z teorií učení. Jejím cílem je ve spolupráci s pacientem vypracovat program, který povede k navození žádoucí změny v nevhodném chování, myšlení a emocích. Při změně návyků se uplatňují 3 základní teorie učení:
Z tohoto modelu vycházejí metody, jež jsou založeny na učení a odnaučování se vztahů mezi podnětem a reakcí:
podnět (hlad) → reakce (najím se)
Pokud by fungovaly jako spouštěče k jídlu přirozené signály hladu a za jiných okolností bychom nejedli, nenastal by problém obezity. Tyto signály bohužel v průběhu života u obézních vymizely. Lidé s nadváhou a obezitou většinou nejedí na základě fyziologické potřeby, ale jídlo spouští řada vnějších a vnitřních podnětů. Tak jako se Pavlovovi psi naučili slinit nejen na jídlo, ale i na světlo, obézní si napodmiňují jídlo na určité vnější či vnitřní podněty (dostupnost jídla, vůně pokrmu, velké porce, jedení u televize apod.). Učíme je tedy tyto spouštěče identifikovat a pak je odstranit, omezit nebo na ně reagovat vhodnějším způsobem než jídlem.
Z tohoto modelu vycházejí metody, které jsou založeny na vztahu mezi reakcí a následkem. Jen ta změna, která je nějak pozitivně posílena, odměněna, se udrží, zatímco ta, jež je trestána, vymizí:
podnět → reakce → následek (odměna nebo trest)
Pokud obézní člověk řeší stres jídlem, napětí poklesne, a tím je nevhodné chování posíleno. A naopak pokud drží přísnou dietu, zvolí nevhodný pohyb, vytkne si nereálná předsevzetí, následují nelibé pocity, tresty a nově budované chování vyhasne. S pacientem tedy hledáme takový způsob redukce váhy, který není utrpením. Nabízíme jim rejstřík technik jak zvládat stres jinak než jídlem, a pracujeme na tom aby jim změny v návycích zkvalitňovaly život.
Kognitivní teorie předpokládají, že příčinou určitého chování není podnět sám, ale význam, který osoba tomuto podnětu přisoudí:
podnět → reakce → organismus → následek
U lidí s obezitou jsou typické chyby v myšlení – nejčastěji tzv. černobílé myšlení, „buď a nebo“ (jídlo považují buď za zdravé, nebo nezdravé, buď drží dietu, nebo se přejídají apod.). Učíme tedy lidi s kily navíc snižovat sílu víry v nevhodné myšlenky, které jim kazí hubnutí.
Stejně, jako jsme se nevhodné chování napodmiňované na určité spouštěče naučili, se můžeme těchto zlozvyků díky metodice STOB zase odnaučit, „odpodmiňovat“ je a natrénovat výhodnější chování. Cílem je, aby se hubnoucí sám sobě stal terapeutem. Podrobněji tento přístup popisujeme v mnoha materiálech STOB, např. v knize „Já zhubnu“ nebo na webových stránkách www.stob.cz. Kromě toho jej učíme i v kurzech zdravého hubnutí.
Výhodou je, že prvky kognitivně-behaviorálního přístupu mohou využít i nepsychologové. STOB proto v této metodice školí zejména nutriční terapeuty, nutriční poradce, lékaře, ale i fyzioterapeuty a další odborníky, kteří chtějí obohatit svůj terapeutický arzenál o psychologický přístup při změně životního stylu. V roce 2022 nabízíme psychologický blok výcviku lektorů ve dnech 25.–27. 2. 2022 v Praze. Více informací a přihlášky najdete zde.
PhDr. Iva Málková
zakladatelka STOB
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
