V současné době již existují klinicky kontrolované studie, které prokazují, že je léčba melatoninem u poruch spánku v dětském věku bezpečná. Autoři uvedeného přehledového článku vyhodnotili všechny významnější randomizované, placebem kontrolované studie.
Kvalita studií byla hodnocena pomocí Dosna-Blackova schématu. Ve studiích byla hodnocena data, která se týkala bezpečnosti terapie melatoninem u dětských i adolescentních pacientů. Celkem bylo hodnoceno 935 studií. V posuzovaném souboru byly i studie, které se zabývaly primárními poruchami spánku dětských pacientů. Všechny studie byly dvojitě slepé a placebem kontrolované.
Medián počtu pacientů, kteří se účastnili jednotlivých studií, byl 21. Studie byly zaměřeny jak na pacienty s poruchou iniciace spánku, tak na děti s primární poruchou spánku. V uvedených studiích byl prokázán příznivý efekt terapie melatoninem v porovnání s placebem u pacientů se sekundárními spánkovými poruchami. Taktéž byla ve všech analyzovaných studiích prokázána bezpečnost léčby melatoninem.
Vysoký počet studií, které se zabývají danou problematikou, je jistě dán i tím, že poruchy spánku u dětí (primární i sekundární) jsou poměrně časté. Zvláště u dětí je pak kladen důraz na bezpečnost terapie, tedy použití modality s minimem nežádoucích účinků. I z uvedených důvodů jsou poruchy spánku u dětí v mnoha případech ponechány bez terapie nebo je indikována fytoterapie.
Ve studiích nebylo prokázáno, že by terapie melatoninem u dětí narušovala spánkovou architekturu. Samozřejmě nemůže být opomíjen ani význam „behaviorální terapie“. V dětském věku bývá obtížná identifikace i kategorizace spánkové poruchy (zvláště u nižších věkových kategorií). Z dostupných dat bylo nicméně potvrzeno, že opožděná iniciace spánku může být léčena melatoninem.
Etiologie spánkových poruch je multifaktoriální. Ke zjištění závažnosti obtíží je vhodné zjistit počet nočních probuzení a celkový čas strávený spánkem. Stanovení těchto parametrů přispívá mimo jiné i k hodnocení efektivity zvolené terapie. Závěrem je nutno zdůraznit, že dávkování melatoninu je v dětském věku individuální. V analyzovaných studiích bylo používáno terapeutické rozmezí od 1 mg do 7,5 mg.
(peta)
Zdroj: Buscemi N., Witmans M.: What is the role of melatonin in the management of sleep disorders in children? Pediatr Child health. 11 (8): 517–519; 2008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.