Infliximab je chimerní IgG1 monoklonální protilátka proti TNF alfa a používá se zejména při léčbě chronických idiopatických zánětů střev a při léčbě revmatoidní artritidy. Je známo, že imunita plodu je podmíněna přenosem protilátek, mezi nimi i typu IgG, z mateřského oběhu do oběhu plodu.
Infliximab patří mezi vysokomolekulární proteiny, u nichž byl pozorován aktivní průchod přes placentu. Během prvního trimestru, kdy dochází k hlavní organogenezi plodu, je toto množství zanedbatelné. Na konci druhého a ve třetím trimestru je však přestup přes placentu pozorován ve větší míře a infliximab byl v těchto případech detekován v séru plodu ještě po dobu několika měsíců od narození. To vyvolalo obavy, aby nedošlo k ovlivnění imunitního systému novorozence a vzniku nežádoucích reakcí, například po očkovacích vakcínách.
Dostupné studie zahrnují více než 300 sledovaných těhotných žen léčených infliximabem v průběhu početí a prvních dvou trimestrů těhotenství, u nichž bylo riziko pro plod vyhodnoceno jako velmi nízké. Některé z provedených studií poukazují na to, že narozené děti s detekovatelným množstvím infliximabu v krevním oběhu neměly v průběhu prvního roku života vyšší výskyt infekčních onemocnění či nežádoucích reakcí na neživé očkovací vakcíny. Ve specifických případech však u nich byla zaznamenána nežádoucí reakce při očkování atenuovanými živými vakcínami, ojediněle končící fatálně. I z tohoto důvodu není terapie infliximabem po dobu těhotenství doporučována. U pacientek, kde bylo nezbytné v terapii po dobu trvání těhotenství pokračovat, je u novorozenců s detekcí této protilátky v krevním oběhu doporučováno odložit očkování živými vakcínami až po půl roce života, respektive do období, kdy dojde k plné eliminaci infliximabu z krevního oběhu dítěte.
(aro)
Zdroj: Djokanovic N. et al. Safety of infliximab use during pregnancy. Reprod Toxicol. 2011 Jul; 32 (1): 93–7; doi: 10.1016/j.reprotox.2011.05.009
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.