Anatomická obstrukce žil v pánvi je často přehlédnuta, což je dáno obtížnou diagnostikou. Ta se opírá zejména o klinické symptomy a zobrazovací metody, jako jsou transfemorální flebografie a zejména intravenózní ultrasonografie (IVUS). Protože je v. iliaca jediným výtokovým traktem pro celou dolní končetinu, její chronická obstrukce má výraznější klinické projevy než při postiženích nižších etáží. Příznaky femoropopliteální obstrukce jsou totiž více mírněny kolaterálami.
Nejvíce je zpomalením průtoku zesílena bolest, což výrazně snižuje kvalitu života nemocného. Symptomy se dále zhoršují, pokud dochází k obstrukci i refluxu najednou.
Hlavní překážkou v indikaci stentu je absence spolehlivého testu ke stanovení hemodynamicky závažné obstrukce pánevních žil. Je třeba se zaměřit zejména na pacienty s hlubokou žilní trombózou v anamnéze, s diskrepancí klinických příznaků (obzvláště bolesti) a detekované patologie a pacienty nereagující na konzervativní léčbu.
Ačkoli pozitivní invazivní i neinvazivní vyšetření by měla podpořit další diagnostiku, jejich negativita by neměla další péči vyloučit. Ke správné diagnostice a indikaci léčby je nezbytné invazivní morfologické vyšetření, jako je IVUS. Jedná se o zlatý standard, který by měl být použit u všech symptomatických pacientů s podezřením na omezení venózního průtoku.
Obstrukce větší než 50 % byla s potěšitelnými klinickými výsledky vybrána k aplikaci stentu. Došlo zejména ke zmírnění bolesti a dále ke zlepšení otoků a k podpoře léčby bércových vředů. Tím se výrazně zlepšila kvalita života pacientů.
Díky nízké morbiditě, prakticky nulové mortalitě a nízkému podílu restenózy ve stentu je endovenózní aplikace stentu metodou volby při chronické venózní obstrukci.
(zep)
Zdroj: Peter Neglen, Chronic Venous Obstruction: Diagnostic Considerations and Therapeutic Role of Percutaneous Iliac Stenting, Vascular 2007; 15 (5): 273–280.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
