„Hokejistům ošetřujeme velmi často tržné rány, pohmožděniny, podvrtnutí. Častá jsou poranění kloubů, jde hlavně o koleno a rameno,“ popisuje klubový lékař HC Dynamo Pardubice MUDr. Pavel Holeka, Ph.D., MBA.
Pochopitelně je patrný rozdíl mezi tréninkem a zápasem. Zatímco při zápase hokejisté „jedou na sto procent“, trénink je méně intenzivní, takže při něm dochází k menšímu množství zranění. Při zápasech je pak někdy nezbytné hráče odvézt ze stadionu rovnou do nemocnice. K zalarmování zdravotnické záchranné služby (ZZS) vede kromě různých poranění také jakákoliv synkopa (krátké bezvědomí), otřes mozku, těžká dušnost, arytmie nebo epileptický záchvat.
Závažnost zranění a dalších stavů vždy posuzuje lékař na místě nebo právě přivolaná ZZS.
Tým, který se stará o hokejisty, tvoří vedle lékaře zdravotní sestra, masér a fyzioterapeut. Právě fyzioterapeuti hrají důležitou roli v rámci léčby nejrůznějších poruch a zranění u sportovců a jsou při zápasech přítomni.
Jak probíhá spolupráce lékaře s fyzioterapeutem při zranění hráče? „Podle typu poranění se udělá rentgenový snímek, vyšetření ultrazvukem a magnetickou rezonancí, a pak se společně s fyzioterapeutem určí terapie. Pokud je potřeba nějaký chirurgický zákrok, provádí jej pochopitelně lékař. V opačném případě do hry vstupuje významně fyzioterapeut, který vede léčbu pohybového aparátu. V obou případech si od prvního dne podáváme zhruba týden informace, jak se stav hráče vyvíjí a jak probíhá jeho léčba,“ popisuje doktor Holeka.
Ze zkušenosti klubového lékaře vyplývá, že hráči, pokud je to jen trochu možné, chtějí téměř vždycky hrát. Váží si ale svého zdraví a respektují odborná doporučení. Totéž platí o trenérech. „Trenéři, se kterými jsem se setkal, vždycky naslouchali mému názoru, protože primární a nejdůležitější je logicky zdraví hráče,“ potvrzuje Pavel Holeka.
Obr. Momentka z letošního hokejového mistrovství světa v Praze (foto: Shutterstock)
Lékaři rozhodují také o tom, zda jsou hokejisté vůbec zdravotně způsobilí nastoupit na led. „Z pohledu lékaře je hlavní problém jakékoliv akutní infekční onemocnění, kdy pod obrazem obyčejné virózy může probíhat zánět srdečního svalu a ten může vést i k náhlé smrti. Pak jsou onemocnění, která podle platných doporučení neumožňují vydat posudek o zdravotní způsobilosti ke sportu,“ vysvětluje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ve LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA.
Poté, co jsou hokejisté uznáni způsobilými, musejí každoročně podstupovat preventivní prohlídky. Jejich smyslem je především vyloučení příčin rizika náhlé smrti a zjištění poruch pohybového aparátu, které následně musí lékaři ve spolupráci s fyzioterapeuty léčit. Preventivní prohlídky zahrnují anamnézu, fyzikální vyšetření, orientační prohlídku pohybového aparátu, stanovení antropometrických parametrů a zátěžové vyšetření.
Jak připomíná profesorka Sovová, bývalí vrcholoví a výkonnostní sportovci mají vyšší výskyt některých srdečních onemocnění, například fibrilace síní. Nezřídka jde i o arteriální hypertenze, srdeční vady, kardiomyopatie anebo různé arytmie. Patří sem i vysoký krevní tlak, který někdy souvisí s užíváním podpůrných prostředků jako jsou různá stimulancia.
(Nejen) hokejisté také často trpí důsledky přetěžování pohybového aparátu, k nimž patří vadné držení těla, skolióza nebo plochonoží. Mají také problémy se svaly, šlachovými spoje, klouby, koleny, rameny a kyčlemi. Proto se o ně sportovní lékaři starají dlouhodobě, i po konci jejich kariéry.
(eve)
