Jedním ze slibných modelů přirozené prevence alergie je pobyt – zejména v útlém dětství – na venkově, na farmě. Život v tomto prostředí od narození a po dobu časného dětství zajišťuje kontakt vyvíjejícího se imunitního systému dítěte s mikroby, kterými jsou osídlena hospodářská zvířata. Tento impulz podporuje vývoj regulačních lymfocytů, které potom zajišťují rovnováhu imunity. Proto později nedochází k rozvoji alergie ani autoimunitních onemocnění.
Z dosud provedených studií vyplývá, že takováto stimulace by mohla být účinná již během těhotenství a ovlivňovat pozitivně imunitu vyvíjejícího se plodu. Vědci proto sledovali 84 těhotných žen z jižního Německa. Celkem 22 z nich žilo nejméně 1 rok před otěhotněním a během celého těhotenství na farmě a přicházelo do častého kontaktu s hospodářskými zvířaty.
Po porodu byla se souhlasem matek vyšetřena pupečníková krev všech dětí. Byly z ní izolovány lymfocyty a po stimulaci mitogeny, bakteriálními produkty a alergeny byl sledován vývoj a funkce regulačních lymfocytů. U dětí, které se narodily matkám z farmářského prostředí, se vyvíjelo více regulačních lymfocytů a po stimulaci tvořily tyto lymfocyty méně proalergických cytokinů v porovnání s lymfocyty dětí matek, které žily ve stejném regionu, ale nikoliv na farmě.
Uvedené nálezy podporují hypotézu o příznivém protialergickém vlivu, který má stimulace imunity matky na vývoj imunity plodu. Již během těhotenství, transplacentárně, tak může imunitní reakce matky ovlivnit vývoj imunity plodu. Tento efekt byl ještě výraznější u matek, které konzumovaly během těhotenství domácí mléčné produkty.
Život na farmě a kontakt se zvířaty však neznamená, že nejsou dodržována základní hygienická pravidla tak, aby nedošlo k infekci matky a plodu.
(van)
Zdroj: Schaub B. a spol., JACI, 2009, 123, No 4, s.774–82.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
