Gestační diabetes je stav s vysokou hladinou krevního cukru rozvíjející se u gravidních žen. Objevuje se asi ve 4 % všech těhotenství. Často bývá diagnostikován i u žen, které cukrovkou dříve netrpěly. Je nutné jej léčit a normalizovat hladinu krevního cukru. Většinou však tento typ diabetu končí zdravým porodem a poté u ženy ustupuje.
Příčina těhotenské cukrovky není přesně určena. Na jejím rozvoji se podílí mnoho faktorů – zejména hormonálních změn, které probíhají v těle nastávající matky. U některých žen pak tyto změny mohou vést k poruše citlivosti buněk na inzulin. Tento hormon je produkován specializovanými buňkami slinivky. Umožňuje vstup glukózy (krevního cukru) do buněk a její využití pro tvorbu energie. Pokud jsou hladiny inzulinu nízké nebo jsou tělesné buňky k jeho účinkům rezistentní, množství glukózy v krvi stoupá. Mezi další významné rizikové vlivy patří mimo jiné také:
Zrádné je, že gestační diabetes bývá často bez příznaků. Žena se může cítit zcela v pořádku, jen vzácně se objevuje větší žízeň či častější močení. Proto je tak důležité preventivní testování těhotných. Pokud by byl totiž tento stav diagnostikován pozdě, mohl by ohrozit ženu i plod. Screening probíhá většinou ve druhém trimestru těhotenství (mezi 24. a 28. týdnem). Pokud jsou ale přítomny některé z výše uvedených rizikových faktorů, lékař se může rozhodnout i pro dřívější kontrolu. Ta zahrnuje tzv. orální test glukózové tolerance – tedy vypití sladkého nápoje s následným odběrem krve o hodinu a dvě později pro zjištění hladiny glukózy.
Jaká jsou rizika pro potomka ženy s cukrovkou v těhotenství, která není správně terapeuticky zvládnuta?
1. Vysoká porodní váha. Děti matek diabetiček bývají většinou větší, než je běžné pro jejich stáří. Tento jev je nazýván makrosomie. Rozměry plodu zvyšují riziko porodu císařským řezem či nutnost porod vyvolat. Zároveň je tu i riziko nedostatečného okysličení velkého dítěte při průchodu porodní cestami, například u matek s úzkou pánví.
2. Předčasný porod. Ženy trpící těhotenskou cukrovkou mají vyšší pravděpodobnost, že porodí předčasně, tedy dříve než ve 38. týdnu. To znamená pro dítě mnoho rizik. Mimo jiné novorozeneckou žloutenku nebo syndrom dechové tísně. Zde se jedná o závažný stav, kdy miminko obtížně dýchá. Často je nutné poskytnout mu v období nezralosti dýchací podporu pomocí přístrojů. S časem však plíce vyzrávají, sílí a schopnost dýchat samostatně je téměř vždy obnovena.
3. Hypoglykémie. Krátce po porodu je u dětí diabetických matek běžné, že dochází k nadprodukci inzulinu. Nastává tedy hypoglykémie čili snížení hladiny krevní glukózy. To může vést k mnoha projevům, jako je například podrážděnost či naopak extrémní spavost dítěte. V nejtěžších případech může dojít i k rozvoji křečí.
4. Nerovnováha vnitřního prostředí. K abnormálním hladinám glukózy se též často přidává iontová nerovnováha – u některých dětí se může objevit snížení vápníku a hořčíku v krvi. To se projevuje chvěním, neklidem až křečemi.
U pacientek s cukrovkou je také vyšší riziko potratu či nedonošení plodu. Zároveň jsou tyto ženy ohroženy rozvojem diabetu 2. typu i po porodu.
Pokud vám byla diagnostikována těhotenská cukrovka, pečlivě dodržujte instrukce lékaře. Léčba většinou nejdříve zahrnuje úpravu životosprávy, tedy dodržování zásad zdravé výživy a dostatek pohybu. Mnoho žen dosáhne kontroly hladiny glukózy již těmito opatřeními. Je ale možné, že kompenzace nebude dostatečná a lékař poté může předepsat terapii inzulinem. Bývá také nutností pravidelně kontrolovat hladiny glykémie, nejčastěji 4× denně.
(cean)
