Klinická studie mezinárodního týmu zkoušejících se pokusila doplnit zatím neúplnou mozaiku informací, které máme k dispozici o klinickém benefitu užívání inhibitorů tyrosinkináz v adjuvantním režimu léčby renálního karcinomu. Autoři dospěli k závěru, že u nemocných s vysokým rizikem relapsu může adjuvantní sunitinib prodloužit přežití bez známek přítomnosti nádoru.
Otázka využití inhibitorů tyrosinkináz v adjuvantní terapii renálního karcinomu, tj. po nefrektomii, je intenzivně diskutovaným tématem. V předchozí klinické studii ASSURE, která probíhala ve Spojených státech amerických a Kanadě a účastnilo se jí 1943 nemocných, se nepotvrdilo, že by podávání sunitinibu či sorafenibu mělo vliv na délku přežití bez známek onemocnění (DFS).
Klinické hodnocení S-TRAC (Sunitinib as Adjuvant Treatment for Patients at High Risk of Recurrence of Renal Cell Carcinoma Following Nephrectomy) se proto cíleně zaměřilo na skupinu vysoce rizikových pacientů, u nichž by se dal očekávat benefit této terapie, který zatím nebyl pozorován v obecné populaci nemocných.
Prospektivní studie se zúčastnilo 615 pacientů z 21 zemí, kteří prodělali nefrektomii pro lokoregionální světlobuněčný renální karcinom a byli ohroženi vysokým rizikem relapsu dle modelu UISS (University of California at Los Angeles Integrated Staging System). Hodnocena byla účinnost pomocí DFS a bezpečnost podávání sunitinibu v dávce 50 mg denně v režimu 4/2 nebo placeba po dobu 1 roku, případně do výskytu relapsu / nepřijatelné toxicity.
Medián DFS byl u skupiny léčené sunitinibem významně delší, činil 6,8 roku oproti 5,6 roku v placebové skupině (poměr rizik [HR] 0,76; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,59‒0,98; p = 0,03). Po 3 letech sledování bylo 64,9 % pacientů ze skupiny sunitinibu stále bez známek onemocnění oproti 59,5 % v placebové skupině. Po 5 letech to bylo 59,3 oproti 51,3 %. V době ukončení sběru dat nebylo možné vyhodnotit údaje o celkovém přežití nemocných.
Snížení dávky bylo dle očekávání častější ve skupině léčené sunitinibem (34,3 vs. 2,0 %), podobně jako incidence trvalého přerušení léčby (28,1 vs. 5,6 %). Nežádoucí účinky stupně ≥ 3 byly zaznamenány u 63,4 % pacientů léčených sunitinibem a u 21,7 % nemocných ze skupiny dostávající placebo. Mezi nejčastější nežádoucí účinky, které se projevily ve skupině léčené sunitinibem, patřil průjem, palmoplantární erytrodysestezie, hypertenze, nauzea a únava, které jsou dobře známými nežádoucími účinky tohoto tyrosinkinázového inhibitoru. Ve studii nedošlo k žádnému úmrtí v souvislosti s toxicitou studijní léčby.
V klinické studii S-TRAC bylo u vysoce rizikových nemocných po nefrektomii pozorováno signifikantně delší přežití bez známek onemocnění po adjuvantní léčbě sunitinibem. Oproti placebu však byla terapie sunitinibem provázena očekávanou vyšší toxicitou.
(jam)
Zdroje:
