Ulcerózní kolitida (UC) je chronické onemocnění charakterizované opakovaným, případně kontinuálním zánětem střevní sliznice. Jednou z účinných léčebných modalit pro středně až vysoce aktivní UC je golimumab, monoklonální protilátka proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (TNF alfa). PURSUIT (Program of Ulcerative Colitis Research Studies Utilizing an Investigational Treatment) je klinická studie hodnotící účinnost a bezpečnost golimumabu u pacientů s UC.
Do indukční fáze studie byli zařazeni nemocní, kteří byli naivní na biologickou léčbu, vykazovali známky střední a vysoké aktivity UC a neodpovídali na terapii aminosalicyláty, glukokortikoidy a/nebo imunosupresivy nebo byli na glukokortikoidech dependentní. Pacienti, kteří pozitivně reagovali na tuto indukční terapii, byli randomizováni v rámci následné udržovací studie PURSUIT-M (Maintenance), jejímž cílem bylo hodnotit efekt subkutánně podávaného golimumabu v dávce 50 mg nebo 100 mg každé 4 týdny po dobu jednoho roku. V rámci této multicentrické dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie bylo sledováno 464 pacientů v randomizované skupině. Pacienti, kteří v indukční fázi reagovali na placebo (n = 129), pokračovali na placebu do konce studie. Těm, kteří v indukční fázi nereagovali na golimumab (n = 405) či placebo (n = 230), byl podáván golimumab v dávce 100 mg každé čtyři týdny.
Po 54 týdnech vykazovalo pozitivní klinickou odpověď 47 % pacientů ze skupiny s 50mg dávkou golimumabu, 50,6 % pacientů léčených 100 mg golimumabu a 31,4 % pacientů na placebu (p = 0,010 a p < 0,001). Po 30 i 54 týdnech byla statisticky významně početnější skupina pacientů v klinické remisi a se známkami slizničního hojení (28,6 % a 43,5 %) mezi pacienty léčenými 100 mg golimumabu oproti placebu (15,4 % a 26,9 %; p = 0,003 a p = 0,001) nebo 50 mg golimumabu (23,5 % a 41,8 %). Procentuálně vyjádřená frekvence nežádoucích účinků byla 7,7 % u placeba, 8,4 % u 50 mg golimumabu a 14,3 % u 100 mg golimumabu, vážnější infekce nastaly u 1,9 % pacientů ze skupiny léčené placebem a u 3,2 % pacientů z každé skupiny léčené golimumabem. V průběhu studie byla v rámci skupin pacientů, kterým byl podáván golimumab, zaznamenána tři úmrtí (všechna ve 100mg skupině, jako příčina byly identifikovány sepse, tuberkulóza a srdeční selhání) a u 4 pacientů se vyvinula aktivní tuberkulóza.
Golimumab v dávkováních 50 mg a 100 mg tedy udržel pozitivní klinickou odpověď po dobu 54 týdnů u pacientů se středně až vysoce aktivní UC, kteří reagovali na indukční terapii golimumabem. Bezpečnostní profil se nevymykal ostatním antagonistům TNF alfa či užití golimumabu v jiných indikacích.
(onse)
Zdroje: Sandborn W. J., Feagan B. G., Marano C., et al. Subcutaneous Golimumab Maintains Clinical Response in Patients with Moderate-To-Severe Ulcerative Colitis. Gastroenterology. 2013 Jun 13; doi: pii: S0016-5085(13)00886-X. 10.1053/j.gastro.2013.06.010. [Epub ahead of print].
Lukáš M. Rozšíří golimumab spektrum anti-TNF léčiv pro idiopatické střevní záněty? Gastroent Hepatol 2012; 66 (6): 465–469.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
