Neléčená alergická rýma výrazně zhoršuje kontrolu astmatu. Pacienti trpící oběma nemocemi současně jsou pro astma častěji hospitalizováni, vyhledávají častěji ošetření na pohotovosti a ošetření lékařem. Celkem 10–40 % pacientů trpících alergickou rýmou má současně astma.
Vzhledem k propojení dýchacích cest dochází k putování buněk mezi jednotlivými oddíly a senzibilizace a alergický zánět v oblasti nosu zhoršují alergické projevy v plicích a naopak. Léčba astmatu a alergické rýmy má být proto současná, jen tak je dosaženo nejlepších výsledků.
Britští autoři zkoumali v retrospektivní studii, která hodnotila alergické příznaky horních a dolních dýchacích cest, účinek léčby alergické rýmy intranazálním mometazonem a celkově podávaným antihistaminikem. Všichni pacienti používali současně antiastmatickou léčbu. Celkem 395 pacientů dostávalo mometazon a 790 orální antihistaminikum.
Kontroly příznaků astmatu bylo dosaženo u 78,2 % pacientů léčených mometazonem a 73,4 % léčených antihistaminikem. Úlevu od příznaků rýmy mělo 74,2 % pacientů léčených mometazonem a 68,2 % léčených antihistaminikem.
Pacienti s alergickou rýmou a astmatem měli významně zlepšeny příznaky astmatu i rýmy při léčbě mometazonem v porovnání s léčbou antihistaminikem. Vzhledem k minimální systémové dostupnosti je účinek mometazonu vysvětlován tlumením alergického zánětu v nosní sliznici, nikoliv celkovým působením steroidů.
(van)
Zdroj: Price, D. et al.: Observational study comparing intranasal mometasone furoate with oral antihistamines for rhinitis and asthma. Primary Care Resp J 2010. Publikováno online před tiskem dne 22. června 2010.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
