Atopie je vloha tvořit alergické protilátky. Některými autory bývá spojována také se zvýšenou náchylností k depresím. Jaký je vztah přímo hladiny alergických protilátek a deprese, ale zatím nikdo nezkoumal. Informace o vztahu astmatu, ekzému a deprese rovněž chybí. Astma i ekzém se vyvíjejí nejčastěji právě na podkladě atopie, ale jsou známy také jejich neatopické formy, které mají shodné projevy, ale podstata není na podkladě zvýšené tvorby alergických protilátek.
Lékaři z Tchaj-wanu provedli studii u 4 053 občanů starších 20 let. Účastníci odpovídali jednak na dotazníky určené k odhalení deprese a jednak na dotazníky se zaměřením na výskyt ekzému a astmatu. Atopie u nich byla určena na základě stanovení zvýšené hladiny alergických protilátek alespoň proti jednomu z 19 základních inhalačních a potravinových alergenů. Kouření cigaret, jako další z možných ovlivňujících faktorů, bylo prokázáno stanovením hladiny kotininu v séru. Kotinin je metabolit nikotinu, který je nacházen v krvi aktivních i pasivních kuřáků.
Celkem 44 % účastníků mělo prokázanou atopii. Vztah atopie k depresi nebo korelace výše hladiny alergických protilátek a deprese nebyly statisticky prokázány. Atopický i neatopický ekzém ale byly spojeny se zvýšeným rizikem deprese. Atopické astma bylo spojeno rovněž se zvýšeným rizikem deprese, neatopické astma nikoliv.
Výsledky ukazují, že zvýšená náchylnost k depresi není vyvolaná přítomností alergických protilátek, ale spíše typem onemocnění. Ekzematici trpí svěděním, kosmetickými problémy, nespavostí a je jedno, zda je ekzém atopický (tj. je prokázána tvorba alergických protilátek), nebo ne. Rozdíl v tendenci k depresi u atopického a neatopického astmatu je vysvětlován tím, že atopické astma začíná většinou brzy v dětství a pacienti jsou jako děti často hospitalizováni.
(van)
Zdroj: Yang, Y. W. a spol.: Associations among eczema, asthma, serum immunoglobulin E and depression in adults: a population-based study. Allergy, 2009. Publikováno on-line dne doi: 10.1111/j.1398-9995.2009.02249.x
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
