Problematika biologické terapie a s ní spojené mortality bývá často předmětem diskuzí. Zajímavá zjištění přinesla studie amerických autorů. Ta totiž porovnávala celkovou mortalitu pacientů s vybranými autoimunitními nemocemi, kteří byli léčeni inhibitory tumor nekrosis faktoru alfa (TNF-α) s těmi, kteří nebyli léčeni biologiky.
Jednalo se o kohortovou studii, přičemž pacienti s autoimunitním onemocněním byli identifikováni na základě diagnóz ze získaných zdravotních údajů. Na základě farmakologických dat byly získány informace o použití jednotlivých antiTNF přípravků a jejich srovnání s nebiologickou léčbou. Autoři porovnali nové pacienty léčené antiTNF terapií s novými pacienty léčenými jinou než biologickou terapií. Autoři pak také navzájem srovnávali pacienty s různými antiTNF přípravky.
Z celkového počtu 46 424 pacientů zařazených do studie zemřelo v průběhu sledování 2 924 (6,3 %), a to 1 754 (6,1 %) z 28 941 pacientů léčených antiTNF terapií a 1 170 (6,7 %) ze 17 483 pacientů léčených jinak než biologiky. Použití antiTNF terapie nebylo ve srovnání s nebiologickou terapií spojeno se zvýšenou mírou mortality u pacientů s revmatoidní artritidou (aHR 0,93, 95% CI 0,85–1,03), psoriázou, psoriatickou artritidou nebo ankylozující spondylitidou (aHR 0,81, CI 0,61–1,06) nebo zánětlivým střevním onemocněním (aHR 1,12, CI 0,85–1,46). Míra morbidity se významněji nelišila u pacientů léčených etanerceptem, adalimumabem a infliximabem.
Výsledky této studie tedy prokazují, že antiTNF terapie nebyla u pacientů s autoimunitním onemocněním spojena se zvýšenou mírou mortality.
(mik)
Zdroj: Herrinton L. J. et al. Association between anti-TNF-α therapy and all-cause mortality. Pharmacoepidemiol Drug Saf. Publikováno on-line 15. října 2012; doi: 10.1002/pds.3354.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
