Že nedostatek spánku vede ke snížené možnosti soustředění není třeba zrovna lékařům zdůrazňovat. Světovým trendem ve vyspělých zemích je nyní předcházet škodám způsobeným únavou a nedostatkem spánku. V praxi se začínají masově uplatňovat opatření zabezpečující dobrý odpočinek zaměstnanců.
Zdůrazňována je možnost důkladného odpočinku po nočních směnách, a široce se rovněž začíná prosazovat tzv. „power nap“, krátký, půlhodinový spánek po obědě.
„Mnozí věří, že stihnou více, když budou méně spát. Omezení spánku ale může nepříjemně postihnout všechny aspekty života, včetně pracovní výkonnosti,“ uvedl doktor Bert Jacobson, mluvčí společnosti Better Sleep Organization. „Ve skutečnosti spánková deprivace ovlivňuje bdělost, produktivitu a schopnost sociální interakce s kolegy na pracovišti.“
Ve studii věnované účinkům spánkové deprivace výzkumníci z Pensylvánské univerzity prokázali, že lidé spící méně než 6 hodin denně po dobu dvou týdnů projevovali signifikantní deficit v kognitivních funkcích, který přibližně odpovídal výkonu po třech dnech zcela beze spánku. Stejně jako v běžném životě většina zkoumaných respondentů uvedla, že se cítí být pouze lehce unaveni, a nebyli si vědomi toho, jak moc jsou jejich schopnosti aktuálně omezeny.
Konkrétními schopnostmi, které jsou nedostatkem spánku narušeny, je hlavně soustředění, reakce na podnět, rychlé rozhodování bez chyb a schopnost podržet myšlenku při jiné činnosti (tzv. multitasking).
Společnost pro lepší spánek – Better Sleep Organization – sestavila seznam katastrof, k nimž přispěla nebo dokonce přímo vedla únava z nedostatku spánku. Mezi těmito katastrofami figurují i dobře známé události, jako je černobylský výbuch, pád raketoplánu Challenger nebo havárie tankeru Exxon Valdez.
Polovina úmrtí vojáků v moderních válkách se údajně rovněž přičítá nevyspání a z toho vyplývající únavě. Únava a snížená schopnost soustředění vedou často k fenoménu „friendly fire“, tedy palbě do vlastních řad. Ve druhé světové válce americká armáda přiřazuje těmto ztrátám hodnotu 21 %, ve Vietnamu už 39 % a 66 % na bojišti v Iráku.
(shmt)
Zdroje: Sleep 2003 ;26(2).
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
