Pro období dospívání je vedle jiného charakteristické zvýšené riziko sebevražedného chování. Kromě tohoto rizika se významně mění i kvalita spánku. Přesto se případnou souvislostí mezi těmito jevy doposud zabývalo jen velmi málo vědců.
Sebevražda je jedna z hlavních příčin úmrtí mladých lidí. V tomto věku je také zvýšený výskyt suicidálního chování bez následku smrti. Proto se lékaři z Psychiatrické kliniky Pittsburské Univerzity v USA rozhodli prozkoumat souvislost mezi spánkem a sebevražedným chováním v současné literatuře a navrhnout směřování dalších výzkumů na toto téma.
Spánek dospívajících je charakteristický značným omezením jeho délky, jeho nepravidelnou dobou, ospalostí přes den a zvýšeným rizikem spánkových poruch. Suicidální psychiatričtí pacienti mají více spánkových poruch, jako jsou nespavost, hypersomnie nebo noční můry, než pacienti bez suicidia v anamnéze. Kratší reakční čas a zvýšená aktivita REM byly zaznamenány jako markery suicidálního chování u psychiatrických pacientů.
Epidemiologické studie ukázaly, že nespavost, noční můry a nedostatek spánku jsou spojeny se zvýšeným rizikem sebevraždy. Může se zdát, že spojení mezi insomnií a sebevražedným chováním je zprostředkováno depresí. Ale existující data naznačují, že noční můry mohou působit jako nezávislý prediktivní faktor budoucího suicidálního chování.
Autoři studie se na základě výše uvedených poznatků domnívají, že úbytek nebo porucha spánku je u adolescentů pravděpodobně signálem zvýšeného rizika budoucího sebevražedného aktu. Pro lepší porozumění komplexním vztahům mezi spánkem, psychopatologií a suicidálním chováním dospívajících jsou třeba rozsáhlé prospektivní studie a neurobiologické výzkumy.
(zep)
Zdroj: Liu X, Buysse D. Sleep and Youth Suicidal Behavior: A Neglected Field. Curr Opin Psychiatry 2006;19(3):288–293.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
