Výskyt alergií v průmyslově vyspělých zemích stále roste. Je to známka odchylné imunitní reaktivity organismu.
Na vývoj imunity po narození má výrazný vliv střevní mikroflóra. Ta je ovlivněna složením stravy. V mateřském mléce je mnoho neutrálních oligosacharidů, které podporují růst bifidobakterií a laktobacilů.
Na základě znalostí o složení lidského mléka byla vytvořena směs 90 % galaktooligosacharidů s krátkým řetězcem (GOS) a 10 % fruktooligosacharidů s dlouhým řetězcem (FOS). Přidávání této směsi do výživy pro nedonošené i donošené děti vedlo k osídlení jejich střeva bakteriemi stejnými jako u kojených dětí. Italští lékaři zkoumali vliv této směsi na rozvoj atopického ekzému u dětí.
V prospektivní dvojitě zaslepené randomizované studii bylo sledováno 259 dětí s rizikem atopie. Se souhlasem rodičů dostávalo 102 nekojených dětí jako přídavek do stravy zkoumanou směs oligosacharidů a 104 nekojených dětí dostávalo jako přídavek placebo – maltodextrin.
Všechny děti byly ve třech a šesti měsících vyšetřeny, zda mají projevy atopického ekzému. U 98 dětí bylo také provedeno bakteriologické vyšetření stolice. V aktivní skupině se rozvinul atopický ekzém u deseti dětí, v kontrolní u 24. Střevní mikroflóra obsahovala u dětí z pokusné skupiny také významně více bifidobakterií než u dětí ve skupině druhé.
Výsledky studie poprvé prokázaly příznivý ochranný účinek prebiotik na rozvoj atopického ekzému u dětí s rizikem alergie. Přesný mechanismus tohoto účinku není zatím ještě plně objasněn, ale zdá se, že oligosacharidy ovlivňují postnatální vývoj imunity tím, že modulují složení střevní mikroflóry, a jsou tak nadějnými kandidáty pro primární prevenci alergie v dětství.
(van)
Zdroj: Moro G. Arch Dis Child 2006;91 : 814–819.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.