Psoriáza patří k onemocněním, která obvykle vyžadují celoživotní léčbu. Nezanedbatelným předpokladem úspěšnosti biologické léčby je adherence k léčbě, která je obecně definována jako míra, se kterou subjekty účastnící se terapie dodržují doporučení a pravidla spojená s léčbou. Údajů, které by posuzovaly tento aspekt biologické léčby, je však málo nebo úplně chybějí.
Částečnou odpověď by mohla nabídnout nedávno zveřejněná studie, jejímž cílem bylo porovnat setrvání na léčbě a bezpečnost terapie adalimumabem, etanerceptem a infliximabem u pacientů s psoriasis vulgaris. Údaje byly čerpány z dánského národního registru pacientů DERMBIO, který shromažďuje data o psoriatických pacientech na biologické léčbě.
Do studie byli zařazeni všichni pacienti, kteří ve sledovaném období obdrželi anti-TNF léčbu v národních referenčních centrech. U všech subjektů vzatých do hodnocení byly zaznamenávány vstupní údaje, nežádoucí účinky, doba setrvání na léčbě a důvody pro ukončení léčby. Pro faktory podmiňující setrvání na léčbě byly metodou logistické regrese vypočteny příslušné poměry rizik (hazard ratios, HRs).
V souboru 747 pacientů bylo aplikováno celkem 882 léčebných sérií etanerceptem (n = 311), adalimumabem (n = 427) nebo infliximabem (n = 144). Ve skupině pacientů dosud neléčených anti-TNF preparáty bylo nejdelší setrvání na léčbě pozorováno u infliximabu, následováno adalimumabem (HR vs infliximab 3,70; 95% KI 1,99–6,89) a etanerceptem (HR vs infliximab 3,18; 95% KI 1,72–5,86). Výsledky pro čtyřleté setrvání na léčbě byly následující – 40 % pro etanercept nebo adalimumab vs. 70 % pro infliximab.
Významným prediktorem setrvání na léčbě bylo pohlaví, volba anti-TNF látky a předchozí odpověď na anti TNF-léčbu. Nejlepších výsledků dosáhl infliximab, 70 % psoriatiků setrvalo na léčbě po dobu 4 let. Hlavními důvody pro ukončení léčby byla hned za ztrátou terapeutické účinnosti manifestace nežádoucích účinků.
(hkh)
Zdroj: Gniadecki R., Kragballe K., Dam T. N., Skov L.: Comparison of drug survival rates for adalimumab, etanercept and infliximab in patients with psoriasis vulgaris. Br J Dermatol 2011 Jan 11; doi: 10.1111/j.1365-2133.2011.10213.x
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
