Odborník pomůže posoudit, zda je vámi vybraný sport vhodný a případně za jakých podmínek. Také se nezapomeňte poradit o možných úpravách dávkování léků ve vztahu ke cvičení. Vždy u sebe noste označení diabetika, aby se vám v případě nutnosti dostalo včas potřebné pomoci.
To je velice důležité proto, abyste u sportu vydrželi. Pro diabetiky při jeho výběru navíc platí:
Cvičením byste měli strávit zhruba 150 minut týdně.
Při zapojování svalů stimulujete činnost metabolismu. Spálíte pak více kalorií dokonce i tehdy, když zrovna neposilujetete.
Některé léky mohou způsobovat hypoglykémii (nízká hladina glukózy v krvi), jejímiž příznaky jsou závratě, ztráta vědomí nebo záchvat. Proto si před tím, než začnete cvičit, změřte hladinu cukru glukometrem. Pokud zjistíte hodnotu pod 5,56, dejte si něco dobrého. Nechte si bezprostředně v dosahu tablety hroznového cukru nebo jinou sladkost pro případ, kdyby vám hladina glukózy náhle klesla.
Trénink rozjeďte několika zahřívacími a ukončete uvolňovacími cviky. Během celé aktivity pijte dostatek tekutin. Je normální, že budete mít při sportu sucho v ústech nebo se vám bude hůře dýchat. Pokud však nemůžete po zpomalení nebo zastavení popadnout dech, objeví se náhlá bolest nebo závratě, není to dobře. Se cvičením okamžitě přestaňte a kontaktujte lékaře.
Týká se to obzvláště bot. Zdánlivě nevinná poranění, například otlaky či odřeniny, totiž mohou diabetikům způsobit nepříjemné a vážné komplikace. Proto si vždy vybírejte kvalitní prodyšnou obuv z dobrého materiálu, která vám dobře padne. Dobrými doplňkovými prostředky jsou i gelové vložky tlumící intenzitu dopadu nebo ponožky z materiálu dobře odvádějícího vlhkost.
Každý diabetik by se před sportováním měl poradit s odborníkem o obecných zásadách, např. jak se vyhnout zranění. Takovým člověkem může být například osobní trenér, fyzioterapeut na rehabilitaci, případně trenér daného sportu.
(ivh)
Zdroj: NAZARIO, Brunilda. What to Know Before You Exercise With Diabetes. Dostupné z: www.webmd.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
