Dvacetiletá pacientka byla vyšetřována v alergologické ambulanci pro opakované epizody rýmy a kašle po ranní hygieně. Byla nekuřačka, v útlém dětství prodělala několik epizod hvízdavé dušnosti, dále byla zdráva. Popsané obtíže se u ní začaly objevovat necelý rok před vyšetřením.
Celkový zdravotní stav pacientky byl dobrý, pouze při vyšetření nosní sliznice bylo zjištěno lehké překrvení. V kožních testech byla prokázána reakce na roztoče a na hvězdnicovité, kam patří i heřmánek. Při zmínce o heřmánku si pacientka uvědomila, že její rodina před rokem začala kupovat toaletní papír s vůní heřmánku.
Proto byly provedeny testy přímo s alergenem heřmánku, které přinesly pozitivní výsledek. Nakonec byl proveden test přímo s toaletním papírem – opět pozitivní. U zdravých jedinců a alergiků na jiné alergeny byl tento test negativní. Po odstranění papíru z koupelny byla pacientka do několika dní bez obtíží.
Po měsíci byl proveden expoziční test. Když byla pacientka vyzvána, aby natrhala několik útržků z dotyčné role toaletního papíru, začala po pěti minutách kašlat, svědil ji nos a dostala vodnatou rýmu. Za 20 minut příznaky přešly. Navoněný toaletní papír byl definitivně odstraněn z domu a pacientka je dále bez obtíží.
Heřmánek je známý alergen, patřící mezi hvězdnicovité, a může zkříženě reagovat s mnoha dalšími alergeny, například i s břízou. Reakce bývají méně závažné, ale i život ohrožující. Navoněný toaletní papír v popisované kazuistice obsahoval heřmánkový extrakt, který patrně u pacientky-alergičky vyvolal i v takto malém množství alergickou odpověď organismu.
Tento případ alergických reakcí na navoněný toaletní papír je v písemnictví první a ojedinělý, a upozorňuje na záludnost alergických projevů, které mohou být vyvolány i zcela nepatrným kontaktem s alergenem. O jiných obtížích například charakteru kontaktní alergie se autoři u této pacientky nezmiňují, trpěla tedy patrně pouze respiračními příznaky.
(van)
Zdroj: Scala G. Int Arch Allergy Immunol 2006;139 : 330–331.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.