Akutní rinosinusitida je častou příčinou nemocnosti, návštěv u lékaře a pracovní a školní absence. Každá desátá návštěva lékaře je kvůli akutní rinosinusitidě. Na jejím rozvoji se podílí viry, bakterie a důležitou roli hraje i alergický zánět nosní sliznice. Často se vyskytuje společně se sennou rýmou. V léčbě se uplatňují antibiotika, lokální dekongestiva a u alergiků i antihistaminika a intranazání steroidy (INS).
Autoři uvedeného průzkumu zjišťovali, jak je podávání intranazálních steroidů při léčbě akutní rinosinusitidy účinné. Pro hodnocení vybrali čtyři randomizované kontrolované studie, které srovnávaly léčbu INS s léčbou placebem. Hodnotili celkem 1 943 účastníků, kteří trpěli akutní rinosinusitidou. Léčba trvala nejčastěji 15 až 21 dní.
Po shrnutí výsledků všech čtyř vyhovujících studií vyšlo najevo, že léčba intranazálními steroidy výrazně zlepšuje příznaky akutní rinosinusitidy. Ukázalo se, že vyšší dávky mometazonfuroátu – 400 μg/den místo 200 μg/den – mají lepší účinek. Při jejich podávání nebyly pozorovány žádné závažné vedlejší účinky a také počty pacientů, kteří studii nedokončili, byly stejné ve všech skupinách.
Při léčbě akutní sinusitidy potvrzené rentgenologicky nebo endoskopicky hrají intranazální kortikoidy důležitou roli. Jejich použití v monoterapii nebo v kombinaci s antibiotiky je přínosné, pomáhá rychleji zlepšit příznaky a je bez závažných vedlejších účinků.
(van)
Zdroj: Cochrane Database Syst Rev. 2009 Oct 7 (4): CD005149
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.