Práce amerických autorů vznikla jako součást dlouhodobé postmarketingové monitorovací studie, kterou si vyžádal americký Úřad pro kontrolu léků a potravin (FDA) ke srovnání incidence karcinomu žaludku a dalších onkologických onemocnění po dlouhodobé expozici pantoprazolu a dalším inhibitorům protonové pumpy (PPI). Ve studiích provedených na hlodavcích totiž PPI vykazují kancerogenní účinky, avšak translační potenciál těchto zjištění je stále nejasný.
Autoři proto provedli kohortovou studii, do které zařadili pacienty ze zdravotního systému Kaiser Permanente Northern California, kteří užívali pantoprazol nebo jiné PPI. U nich porovnali míru výskytu karcinomu žaludku a dalších typů nádorových onemocnění a výsledky upravili, aby je nemohly ani potenciálně ovlivnit faktory jako pohlaví, věk, léčba H. pylori, kumulativní dávka PPI a celková délka léčby PPI.
Celkem bylo do studie zařazeno 61 684 pacientů s alespoň 240denním užíváním medikace (34 178 užívalo pantoprazol a 27 686 další PPI). Sledováni byli po dobu 547 020 pacientoroků (274 700 pacientoroků u pantoprazolu a 272 321 pacientoroků u dalších PPI). Bylo zjištěno srovnatelné riziko při srovnání mezi pantoprazolem a dalšími PPI z hlediska vzniku nádorů žaludku (poměr rizik [HR] 0,68; 95% CI 0,24–1,93), dále kolorektálního karcinomu, nádorů jater, pankreatu či tenkého střeva (HR 0,95; 95% CI 0,65–1,40) a souhrnně všech onkologických onemocnění (HR 1,06; 95% CI 0,93–1,21).
V této kohortové studii nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by pantoprazol přispíval ke zvýšenému riziku vzniku nádorů žaludku či jiných onkologických onemocnění ve srovnání s dalšími PPI.
(epa)
Zdroj: Schneider J. L., Kolitsopoulos F., Corley D. A. Risk of gastric cancer, gastrointestinal cancers and other cancers: a comparison of treatment with pantoprazole and other proton pump inhibitors. Aliment Pharmacol Ther 2016 Jan; 43 (1): 73–82, doi: 10.1111/apt.13450.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
