Termínem barotrauma je označováno mechanické poškození orgánů a tkání v důsledku tlakových rozdílů. Může vzniknout v průběhu sestupu do hloubky nebo při vynořování na hladinu. Nejčastějším zraněním potápěčů je takzvané ušní barotrauma, které nastává během výraznějšího ponoru. Při nesprávné technice sestupu vzniká problém s vyrovnáváním tlaku mezi středním uchem a vnějším prostředím. To může vyústit v nahromadění tekutiny ve středním uchu, ale také v krvácení či prasknutí bubínku, nebo dokonce membrán kryjících vnitřní ucho. Mezi varovné příznaky ušního barotraumatu patří:
Při sestupu může dojít také k rozvoji barotraumatu vedlejších nosních dutin, které se projevuje bolestmi hlavy a obličeje nebo krvácením z nosu. V průběhu výstupu na hladinu, ale i při ponoru představuje největší nebezpečí plicní barotrauma, hlavně při nevědomém zadržování dechu. Není tedy divu, že základním pravidlem potápění je toto nikdy nedělat. Tlakové rozdíly v hrudním koši způsobí při nedýchání nadměrné rozpínání plic, které může způsobit až roztrhnutí plicní tkáně a vznik pneumotoraxu (přítomnost vzduchu v hrudním koši). Toto barotrauma se projevuje dušností a bolestí na hrudi. Poškození plic naštěstí nebývá časté.
Dekompresní či kesonová nemoc nebo choroba potápěčů. Pod mnoha různými názvy se skrývá závažné poškození organismu, které hrozí při rychlém stoupání k vodní hladině. Při poklesu do hloubky dochází ke změně fyzikálních vlastností dusíku. Za normálních okolností se plynný prvek v důsledku vyššího tlaku stává kapalným a ukládá se do všech tkání a orgánů. Zvýšené množství dusíku nebývá nebezpečné, i když vysoká koncentrace může způsobit poruchy vědomí a nadměrnou euforii. Při rychlém stoupání k vodní hladině ale rozpuštěný dusík přechází do plynného skupenství.
Základní a jedinou prevencí dekompresní nemoci je pomalý výstup na vodní hladinu prokládaný četnými přestávkami.
Potápění je bezesporu krásný sport, který však představuje určitá zdravotní rizika. Nejprve je potřeba konzultovat se svým lékařem vhodnost této aktivity – učinit by tak měli především jedinci trpící plicními a kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou, epilepsií a dalšími chronickými nemocemi. Dále je vhodné absolvovat tréninkové kurzy s certifikovaným instruktorem a osvojit si základní pravidla. Minimálně 12 hodin před ponorem také není vhodné požívat alkoholické nápoje. Působení alkoholu totiž snižuje rozhodovací schopnosti, ale také může způsobit dehydrataci a usnadnit rozvoj dekompresní nemoci. Pokud jste fanoušky potápění a chystáte se do zahraničí, pak je nepsanou povinností také uzavření cestovního pojištění. Léčba případných nemocí spojených s tímto sportem je totiž velmi nákladná a vyžaduje speciální vybavení. Pro lepší představu, terapie v takzvané hyperbarické komoře se pohybuje v řádu desítek tisíc dolarů nebo eur.
Potápění je poměrně bezpečná a především v posledních desetiletích velmi oblíbená činnost, které propadá stále více lidí. Nezanedbatelný počet nehod je však důkazem toho, že ne všichni aktéři jsou správně vycvičeni a připraveni na případná rizika.
(holi)
Zdroj:
wwwnc.cdc.gov
