Celosvětově je popsáno na 600 druhů pijavic, ovšem pouze malý zlomek z nich má své využití v hirudoterapii. Nejznámějším zástupcem je u nás chráněná pijavka lékařská (Hirudo medicinalis), až 15 cm dorůstající hermafrodit (kmen Annelida, kroužkovci; třída Clitellata, opaskovci), jenž se živí krví teplokrevných živočichů ve stojatých vodách. K přichycení a následnému sání jí slouží dvě přísavky. Po přisednutí na hostitele rozruší jeho kůži pomocí 3 čelistí opatřených několika zuby. Tvar ranky, připomínající znak výrobce aut Mercedes, je pro pijavice typický.
Pijavice se v závislosti na druhu mohou dožít i 27 let a bez potravy dokáží přežít až 1 rok. Během sání, které trvá až 40 minut, pozřou 15−20 ml krve. Nezbytnou součástí pijavic, bez nichž by nepřežily, jsou symbiotické bakterie Aeromonas hydrophila a Pseudomonas hirudinia.
Přestože v sekretu pijavic bylo popsáno okolo 150 bioaktivních látek, pouze 20 jich bylo blíže charakterizováno s ohledem na funkci. Tyto látky by se daly funkčně rozdělit na substance s analgetickými, protizánětlivými, antikoagulačními, antimikrobiálními a mezibuněčnou hmotu degradujícími účinky. Důležité je však zmínit, že vlastnosti jednotlivých látek se mnohdy překrývají.
V zájmu pijavice je, aby si jí hostitel nevšiml a mohla se z plna nasát. K tomu jí slouží protizánětlivé a analgetické složky jako např. antistasin, hirustasin, eglin C a dále složky, které pomáhají degradovat extracelulární matrix (hyaluronidáza, kolagenáza), čímž pomáhají pijavici penetrovat kůži a rozšířit další bioaktivní látky po těle hostitele. Pijavice si je sama schopna regulovat i krevní tok. Aby se nasála co nejrychleji, blokuje koagulační kaskádu (např. pomocí známého hirudinu), inhibuje funkci krevních destiček (apyráza, saratin) a způsobuje snazší propustnost cév a jejich rozšíření (dilataci). Proto ranka způsobená pijavicí krvácí ještě několik hodin poté, co se hostitele pustila. S tímto objemem je také nutné v hirudoterapii počítat.
Tak jako je široké spektrum substancí v sekretu pijavic, stejně široký je i okruh potenciálních pacientů, kterým mohou pijavice pomoci. Blahodárný účinek pijavic byl popsán například u lidí trpících hemoroidy, křečovými žilami, otoky dolních končetin, chronickou únavou, nemocí kloubů (mj. osteoartritidou), žilní trombózou. Dále to mohou být pacienti, kteří podstoupili chirurgický výkon (plastickou rekonstrukci, našití implantátu), u nichž je důležitá prevence překrvení a tvorby sraženin.
Důležité je, aby pijavice pocházely z certifikovaných chovů, a vzhledem k možnému krevnímu přenosu nemocí je nutné pijavku použít pouze jednou. Odborníci doporučují přikládat pijavice v maximálním počtu 4−5 kusů.
V Česku se hirudoterapií zabývá několik odborníků. Cena, za níž je možné pijavici pořídit, se bez aplikace může pohybovat okolo 150 Kč. Pijavice si poté pacient může přikládat i sám, ale poprvé se to nedoporučuje. Jsou popsány nejrůznější komplikace, mimo jiné alergie způsobená nikoliv pijavkou samotnou, ale častěji symbiotickými bakteriemi v jejím žaludku. Léčby pijavkami by se také měli vyvarovat lidé s alergií na hirudin, popřípadě histamin, anemičtí a hemofiličtí pacienti nebo ti, kteří užívají léky na ředění krve.
(leš)
Zdroj: Sig A. K., Guney M., Uskudar Guclu A., Ozmen E. Medicinal leech therapy-an overall perspective. Integr Med Res 2017; 6 (4): 337−343, doi: 10.1016/j.imr.2017.08.001.
