Zatím nejhorší epidemie viru ebola přinesla více než 28 tisíc nakažených a 11 tisíc úmrtí. Počátkem tohoto roku byly v The New England Journal of Medicine publikovány konečné výsledky klinické studie fáze I pro rekombinantní vakcínu proti onemocnění virem ebola.
Testovaná vakcína rVSV-ZEBOV je živý atenuovaný rekombinantní virus složený z viru vezikulární stomatitidy (VSV) kmene Indiana, jehož gen pro obalový glykoprotein je zaměněn za gen pro povrchový glykoprotein viru ebola kmene Zaire Kikwit 1995 (ZEBOV). Glykoprotein ZEBOV je zodpovědný za vazbu receptorů a fúzi membrán mezi virem a hostitelskou buňkou. Tělo hostitele proti němu tvoří funkční protilátky včetně neutralizačních.
Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie dávkové eskalace byla navržená pro stanovení bezpečnosti, reaktogenity a imunogenicity rekombinantní vakcíny. Studie byla prováděna ve dvou centrech v USA, vždy na 39 zdravých dobrovolnících (celkem 55 mužů a 23 žen, průměrný věk 36 let), kteří byli dále rozděleni do skupin po 13. V rámci dané skupiny vždy 3 náhodně vybraní dobrovolníci obdrželi kontrolní placebo (injekce fyziologického roztoku) a zbylým 10 byla podána příslušná dávka vakcíny rVSV-ZEBOV (3·106 jednotek tvořících plaky [PFU], 20·106 PFU nebo 100·106 PFU), vždy jako 1 ml injekčního roztoku do deltového svalu. V jednom z center obdrželi dobrovolníci po 28 dnech druhou identickou dávku.
Přítomnost viru rVSV-ZEBOV v těle dobrovolníků byla detekována pomocí řetězové polymerázové reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR) genu pro glykoprotein ZEBOV ve vzorcích plazmy, slin a moči. Protilátková odpověď byla hodnocena enzymatickou imunoanalýzou (ELISA) a pseudovirionovou neutralizační analýzou (PsVNA).
Nevyskytly se žádné závažné nežádoucí příhody, nejčastěji udávanými příznaky byly zvýšená teplota nebo horečka, bolest v místě vpichu, únava, myalgie a bolest hlavy. Přechodná rVSV virémie byla po 1. dávce pozorována u všech příjemců vakcíny, po podání 2. dávky byl počet nežádoucích příhod i virémie nižší. Nebyla pozorována souvislost mezi dávkou a závažností či frekvencí nežádoucích příhod.
Všichni očkovaní dosáhli k 28. dni sérokonverze. Geometrický průměr titrů protilátek proti glykoproteinu ZEBOV stanovený metodou ELISA byl k 28. dni vyšší ve skupinách očkovaných dávkou 20·106 PFU než u dobrovolníků očkovaných dávkou 3·106 PFU (4 079 vs. 1 300; p = 0,001), podání dávky 100·106 PFU již titr protilátek dále nezvýšilo (4 079). Podání 2. dávky vakcíny signifikantně zvýšilo titr protilátek k 56. dni (3·106 PFU − 1 vs. 2 dávky: titr 2 599 vs. 4 222; 20·106 PFU: 3 733 vs. 7 352; 100·106 PFU: 4 525 vs. 11 143), ale tento účinek po 6 měsících zeslábl (3·106 PFU − 1 vs. 2 dávky: titr 2 786 vs. 3 200; 20·106 PFU: 2 540 vs. 3 676; 100·106 PFU: 2 786 vs. 5 572).
Testovaná rekombinantní vakcína vyvolala imunitní odpověď a tvorbu protilátek proti viru ebola. Po očkování se často, ale pouze přechodně vyskytla rVSV virémie. Výsledky studie jsou nadějné pro další hodnocení vakcíny pro předexpoziční profylaxi onemocnění virem ebola. Jako optimální dávka se jeví podání 20·106 PFU rekombinantní vakcíny a zdá se, že protilátková odpověď může být podpořena podáním druhé dávky.
(este)
Zdroj: Regules J. A., Beigel J. H., Paolino K. M. et al. A recombinant vesicular stomatitis virus ebola vaccine. N Engl J Med 2017; 376 (4): 330−341, doi: 10.1056/NEJMoa1414216.
