Nová metoda – radiofrekvenční endovenózní obliterace – byla popsána jako méně invazivní a levnější alternativa léčení refluxu velké safény než její chirurgické odstranění.
V popisované studii podstoupilo 24 pacientů s varixy dolních končetin endovenózní obliteraci velké safény pomocí radiofrekvenční metody. Radiofrekvenční katétr byl vsunut perkutánní punkcí nebo malou kožní incizí. Všechny operace byly provedeny v lokální infiltrační anestezii pod sonografickou kontrolou. Všichni pacienti byli propuštěni do dvou hodin po operaci. Prohlídky následovaly za jeden týden a dále po 1, 6, 12, 24 měsících.
Úplné nebo částečné okluze bylo v daném úseku velké safény dosaženo v 23 případech. Pouze u jednoho pacienta byla nalezena perzistující průchodnost, která byla okamžitě po výkonu úspěšně vyřešena pěnovou skleroterapií pod sonografickou kontrolou. Všichni pacienti mohli vykonávat běžné činnosti za 3–5 dní po výkonu.
U všech pacientů došlo ke snížení počtu městků, zmírnění bolesti nohou, únavy a otoků. Nepříznivé následky byly minimální: 2 pacienti trpěli přechodnou parestézií stehna. Po výkonu nebyla zaznamenána ani žilní trombóza ani plicní embolie.
Z autorových zkušeností a publikovaných lékařských zpráv plyne, že radiofrekvenční endovaskulární obliterace velké safény má značné výhody díky eliminování rizika venózní trombózy a plicní embolie. Tato procedura nabízí snížené postoperační bolesti a kratší pracovní neschopnost oproti chirurgickému odstranění. A zdá se být také levnější. Střednědobá míra zotavení (36 měsíců) po radiofrekvenční obliteraci se zdá být stejná jako výsledky běžného chirurgického řešení.
(mem)
Zdroj: Minerva Cardioangiol. 2007 Aug; 55 (4): 443–58.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
