Axitinib, perorálně podávaný inhibitor tyrosinkináz cílený na receptory růstového faktoru z destiček (PDGF) a receptory vaskulárního endotelového růstového faktoru (VEGF), prokázal účinnost v terapii plicních nádorů. Na konferenci Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO) o tom referovala dr. Joan Schillerová.
Axitinib patří do skupiny inhibitorů tyrosinkináz. Jeho interakcí s receptory na povrchu nádorové buňky dochází k ovlivnění intracelulárních signálních drah, což v konečném důsledku ovlivňuje proliferaci tumoru a neoangiogenezi. Axitinib se osvědčil jak v preklinických studiích in vitro a na zvířecích modelech, tak v klinickém hodnocení u pacientů s nádory ledvin a v některých dalších onkologických indikacích.
Cílem studie bylo prokázat účinnost axitinibu v monoterapii u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) hodnocením odpovědi na léčbu (response rate − redukce objemu nádorové masy o více než 50 %). Do studie bylo na počátku zařazeno 18 nemocných s pokročilým NSCLC a po prokázání účinnosti axitinibu byli zařazeni další až do celkového počtu 32 pacientů. Předchozí léčba mohla zahrnovat chemoterapii a cílenou léčbu inhibitory EGFR (erlotinib). Vylučovacími kritérii byly předchozí antiangiogenní léčba bevacizumabem, epizoda závažné hemoptýzy a tumor s invazí velkých cév mediastina. Pacienti užívali axitinib v dávce 5 mg perorálně 2× denně, při dobré toleranci se dávka navýšila na 10 mg 2× denně.
Ze 32 pacientů s mediánem věku 66 let byla většina léčena jednou nebo dvěma liniemi chemoterapie. U 2/3 až 3/4 pacientů byla v průběhu podávání axitinibu zaznamenána různá míra zmenšení tumoru. Nebylo dosaženo žádné kompletní odpovědi, což je ale u pokročilých NSCLC obvyklé. 3 pacienti ze studie (9,4 %) dosáhli částečné odpovědi a 10 (31 %) jich dosáhlo stabilizace onemocnění. Medián celkové doby přežití činil 14,6 měsíce. V době, kdy byla tato studie prezentována, pokračovali v léčbě dva pacienti, ostatní léčbu ukončili pro progresi onemocnění.
V rámci studie byly monitorovány nežádoucí účinky axitinibu. Asi 3/4 pacientů udávaly únavu, dále sníženou chuť k jídlu, méně pak průjem, vysoký krevní tlak, nevolnost, chrapot a bolest kloubů. Nebyl zaznamenán žádný závažný nežádoucí účinek.
Tato studie potvrdila protinádorovou aktivitu axitinibu v léčbě NSCLC s mediánem přežití překračujícím jeden rok. Ačkoliv jde o malou studii zahrnující jen několik desítek pacientů, prokázala, že axitinib v této indikaci zaslouží další zkoumání a provedení rozsáhlejších klinických testů.
(rej)
Zdroj: West J. Axitinib: new drug with activity in lung cancer. Global Resource for Advancing Cancer Education (GRACE) 2007 Jul 1. Dostupné na: http://cancergrace.org/cancer-treatments/2007/07/01/axitinib-in-lung-cancer
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
