Ruptura nestabilních karotických plaků je patofyziologickým podkladem pro vznik ischemické cévní mozkové příhody. Proto byly podrobně studovány buněčné a molekulární podrobnosti tohoto děje. Autoři se zaměřili na studium přirozené remodelace karotických aterosklerotických plaků, která zatím není plně objasněná.
Do studie bylo zahrnuto 804 symptomatických pacientů (z toho 204 s CMP – cévní mozkovou příhodou – a 426 s TIA – transitorní ischemickou atakou) a 174 asymptomatických pacientů podstupujících karotickou endarterektomii. Autoři hodnotili histologický nález z hlediska počtu makrofágů, buněk hladké svaloviny, kolagenu, kalcifikací a lipidového jádra. Na proteinové úrovni dále hodnotili mediátory zánětu IL-2, IL-4, IL-5, IL-8, IL-12p70, interferon gamma, tumor nekrotizující faktor alfa, matrix degradující proteinázy a marker apoptózy kaspázu-3.
Takto hodnocené charakteristiky plaků získaných při endarterektomii byly vztaženy k času od poslední cévní mozkové příhody. Časně po CMP a TIA vykazovaly plaky nestabilní fenotyp. V dalším průběhu docházelo k signifikantnímu poklesu makrofágů, zatímco buněk hladké svaloviny přibývalo. Při hodnocení mediátorů zánětů autoři pozorovali významný pokles hladiny IL-6 , IL-8 a kaspázy-3.
Výsledky studie lze shrnout tak, že symptomatické karotické léze se remodelují do stabilnější podoby v průběhu času. Pokles IL-6 a IL-8 spolu s kaspázou předcházejí poklesu makrofágů. Tyto fenotypové změny plaků v čase by měly být brány v potaz u validních studií zabývajících se aterogenezí.
(jate)
Zdroj: Arterioscler Thromb Vasc Biol. 2009 Jan; 29 (1): 128–33.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
