Karcinom děložního hrdla je jednou z nejčastějších malignit postihujících ženský genitální trakt. Ročně jím na celém světě onemocní stovky tisíc žen. Velká část případů se objeví v rozvojových zemích světa, avšak ušetřeny nejsou ani hospodářsky vyspělé země. Evropské státy se tak snaží úmrtím na maligní nádory cervixu předcházet preventivním programem, do něhož patří screeningové vyšetření a vakcinace proti infekci HPV.
Komerční sdělení:
Karcinom děložního hrdla je jednou z nejčastějších malignit postihujících ženský genitální trakt. Ročně jím na celém světě onemocní stovky tisíc žen. Velká část případů se objeví v rozvojových zemích světa, avšak ušetřeny nejsou ani hospodářsky vyspělé země. Evropské státy se tak snaží úmrtím na maligní nádory cervixu předcházet preventivním programem, do něhož patří screeningové vyšetření a vakcinace proti infekci HPV.
Dlaždicobuněčné karcinomy děložního hrdla tvoří asi 75 % všech zhoubných nádorů v této lokalitě. Typicky se vyvíjejí v průměru 10–15 let na podkladě cervikální intraepitelové neoplazie. Jejich výskyt je častější v rozvojových zemích, zejména v některých oblastech Asie a Afriky, kde je horší preventivní péče a častější přenos infekce způsobené lidskými papilomaviry (HPV). Právě infekce HPV stojí podle odhadů až za 95 % případů karcinomu děložního hrdla.
Situace v České republice a dalších evropských státech ovšem také není ideální. V naší zemi je nejvyšší incidence karcinomu děložního hrdla u žen středního věku s typickým vrcholem kolem 45 let, tedy průměrně 15 let od vzniku cervikální intraepitelové neoplazie. Podle dat Národního onkologického registru z roku 2013 dosahuje roční incidence karcinomu děložního hrdla 11/100 000 žen a mortalita 3,95/100 000 žen. V absolutních číslech byl karcinom cervixu v roce 2013 diagnostikován u 895 žen a nádorovému bujení jich podlehlo 388. Pozitivním faktem však je, že populační křivky v posledních letech vykazují snižování incidence i mortality na cervikální malignity. Z hlediska mortality se Česko v současnosti pohybuje přibližně na úrovni evropského průměru. Nejhůře jsou na tom Rumunsko, Litva a Lotyšsko, naopak nejnižší mortalitu vykazují Itálie, Finsko či Nizozemsko.
Na počátku roku 2008 byl v České republice zahájen celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt karcinomu děložního čípku doporučený pro všechny ženy po zahájení pohlavního života bez ohledu na věk. Vyšetření probíhá v rámci preventivní prohlídky u vyšetřujícího gynekologa a spočívá v cytologickém vyšetření stěru děložního hrdla. Pokud je výsledek stěru negativní, ženě je doporučeno další preventivní vyšetření po jednom roce. V případě jiného než negativního výsledku se postupy různí a závisejí na závažnosti cytologického nálezu.
Podle odhadů se v České republice v roce 2012 screeningu zúčastnilo 51,5 % žen, což je méně než průměr 25 zemí Evropské unie (EU25), který ve stejném roce činil 60,3 % žen. Nejvyšší podíl vyšetřených žen vykazuje Rakousko (81,5 %), následované Litvou (80,5 %) a Německem (78,7 %). Naopak nejnižší podíl vyšetřených žen vykazuje Rumunsko (14,6 %), Slovensko (22,9 %) a Maďarsko (36,7 %).
Mezi hlavní rizikové faktory karcinomu děložního hrdla patří infekce papilomaviry s vysokým kancerogenním potenciálem. V Evropě stojí za většinou případů infekce HPV typu 16 a 18. Vysoce účinnou možnost prevence tak představuje očkování. Například vakcína Cervarix, která poskytuje ochranu proti HPV typu 16 a 18 a díky prokázané zkřížené ochraně také proti několika dalším typům HPV, je v České republice plně hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění pro dívky ve věku 13 let. Očkování je navíc vhodné i pro chlapce, kteří se mohou stát přenašeči infekce HPV. Vakcína současně chrání ženy i muže před karcinomem konečníku, v jehož patogenezi se dominantně uplatňují HPV-16 a 18. Očkování dívek − nebo i chlapců − by tak vedle screeningového programu mělo být jedním ze stěžejních bodů prevence, a to ještě před zahájením jejich sexuálního života.
(holi)
Článek vznikl za podpory společnosti GlaxoSmithKline.
Zdroje:
