Prevalence astmatu a alergií u dětí narozených po fertilizaci in vitro

V posledních desetiletích narostl počet alergiků a astmatiků, a to zejména ve vyspělých zemích. O příčině tohoto jevu se stále spekuluje a hledají se různá vysvětlení. Úlohu hraje jistě změna prostředí a životního stylu. Tyto faktory ovlivňují dítě již i prenatálně.

Od doby, kdy se v roce 1978 narodilo ve Velké Británii první dítě po fertilizaci in vitro (IVF), se jich dosud ve světě narodilo již přes milion. O jejich zdravotním stavu bylo publikováno již mnoho odborných článků. Některé studie u nich prokázaly vyšší výskyt zhoubných nádorů a neurologických problémů. Spekuluje se, že hormony a léky užívané matkou při IVF mohou vyvolat epigenetické modifikace DNA a tak ovlivnit expresi některých genů. To by mohlo mít vliv i na výskyt alergií a astmatu. Tento problém však u dětí z IVF nikdo dosud nezkoumal.

Turečtí lékaři vyšetřili 158 dětí narozených po IVF. Jejich průměrný věk byl 4,6 roku. Kontrolní skupinou bylo 102 stejně starých dětí narozených po spontánní koncepci. Z výzkumu byly vyloučeny děti s prokázaným chronickým nealergickým onemocněním dýchacích cest. Rodiče všech zúčastněných vyplňovali standardizovaný dotazník týkající se možných projevů astmatu nebo alergie.

Hvízdavý dech dítěte kdykoliv během života udávali rodiče 19 % dětí ze skupiny IVF a 17,6 % dětí z kontrolní skupiny, což není statisticky významný rozdíl. Také v ostatních sledovaných parametrech –⁠ užívání antiastmatik, lékařem diagnostikované astma, hospitalizace pro hvízdavou dušnost, alergická rýma, atopický ekzém –⁠ se obě skupiny statisticky nelišily. Výskyt astmatu, alergické rýmy a atopického ekzému je tedy u dětí narozených po IVF stejný jako u dětí narozených po spontánní koncepci.

(van)

Zdroj: Cetinkaya a spol., Allergol et immunopathol, 37, 2009, 11–13.