Cytomegalovirus (CMV) představuje významnou příčinu morbidity a mortality u příjemců transplantovaných solidních orgánů. Jako vhodná alternativa k rutinní profylaxi infekce CMV u pacientů s CMV viremií se zdá být preemptivní léčba antivirotiky. Následující informace jsou aktualizací Cochraneova přehledu publikovaného v roce 2005.
Smyslem přehledu bylo zhodnotit účinnost preemptivní léčby pomocí antivirotik v prevenci symptomatické cytomegalovirové infekce. Autoři v aktualizované publikaci hodnotili data uveřejněná v databázi Cochrane Renal Group’s Specialised Register do 16. ledna 2013. Do sledování byly zahrnuty randomizované placebem kontrolované studie hodnotící preemptivní léčbu antivirotiky (oproti absenci specifické léčby) u příjemců transplantovaných solidních orgánů. Při analýze dat byl využit model s náhodnými efekty, výsledky byly vyjádřeny jako poměr rizik (RR – risk ratio) a 95% interval spolehlivosti (CI).
Při hodnocení rizik zkreslení (bias) byly ve studiích zjištěny četné nedostatky, zejména co se týče požadované podmínky zaslepenosti, kterou splňovala pouze jedna s nich. Z 15 vybraných studií, do nichž bylo zahrnuto 1098 respondentů, 6 studií porovnávalo preemptivní léčbu proti placebu nebo proti léčbě manifestované infekce CMV (standardní postup), 8 studií sledovalo efekt preemptivní léčby versus antivirové profylaxe a jedna studie srovnávala účinek orální versus intravenózní léčby.
Analýza dat přinesla následující výsledky: Preemptivní léčba ve srovnání s placebem či standardním přístupem signifikantně redukovala riziko onemocnění CMV (6 studií; 288 účastníků; RR 0,29; 95% CI 0,11–0,80), avšak ne riziko akutní rejekce (3 studie, 185 účastníků; RR 1,21; 95% CI 0,69–2,12) a celkové mortality (3 studie; 176 účastníků; RR 1,23; 95% CI 0,35–4,30). Porovnání preemptivní terapie oproti profylaxi neprokázalo významný rozdíl mezi oběma přístupy (7 studií; 753 účastníků; RR 1,00; 95% CI 0,36−2,74), avšak prokázána byla významná heterogenita (I² = 63 %). Leukopenie byla signifikantně méně častá u preemptivní terapie oproti profylaxi. Jiné nežádoucí účinky nebyly signifikantně významné, stejně tak nebyl zjištěn rozdíl v riziku celkové mortality, odhojení transplantátu a výskytu jiných infekcí než CMV.
Efekt preemptivní terapie infekce CMV hodnotilo relativně málo studií. Z dosavadních zjištění vyplývá, že preemptivní terapie je účinná ve srovnání s placebem či standardní léčbou. Účinek této terapie ve srovnání s profylaxí onemocnění CMV však zůstává nejasný vzhledem k významné heterogenitě studií. Pro potvrzení benefitů a rizik preemptivní terapie vs. profylaxe infekce CMV u příjemců transplantovaných solidních orgánů je zapotřebí dalších head-to-head studií.
(ask)
Zdroj: Owers D. S. et al. Pre-emptive treatment for cytomegalovirus viraemia to prevent cytomegalovirus disease in solid organ transplant recipients. Cochrane Database Syst Rev 2013; 2: CD005133, doi: 10.1002/14651858.CD005133.pub3.
