Kolik ochranných pomůcek mají praktičtí lékaři v současné době k dispozici?
Od pátku jsme rozdistribuovali všechny ochranné pomůcky – jsou to respirátory normy N95, tedy respirátory odpovídající FFP2, nikoliv FFP3, které jsme dostali darem od soukromých sponzorů. Každý lékař dostal 3 kusy pro celou ordinaci. Některé ordinace měly ještě alespoň malou zásobu, jiné neměly nic, ale v tuto chvíli by měly mít všechny alespoň 3 kusy respirátorů.
Dá se říct, kde všude pomůcky chybí?
Prakticky všude. Mluvil jsem i se stomatology, kterým pomůcky také chybí, s ambulantními specialisty… chybí zkrátka všem.
Na jak dlouho vám vystačí ty, které máte?
Pokud budou lékaři postupovat podle doporučení, která jsme zveřejnili, to znamená, že omezí provoz ordinací, zredukují počet personálu, aby jim pomůcky vydržely co nejdéle, a zkrátí ordinační dobu, měly by jim vystačit na 2 dny.
Co bude potom?
O tom jednáme. Máme příslib, že by respirátory snad mohly být do konce týdne, ale situace se mění každým dnem, takže zatím nejsme schopni nic garantovat. Právě proto jsme vydali tato doporučení.
V nich se mimo jiné říká, že lékaři mají zkrátit ordinační dobu – o kolik hodin?
Vzhledem k tomu, že při současné situaci, kdy už není možné odlišit, zda pacient, který před vámi sedí s respiračním onemocněním, má, či nemá COVID-19, respektive je pravděpodobné, že ho má, by bylo hazardem ordinovat bez ochranných pomůcek. Lékař by proto měl mít respirátor po celou ordinační dobu na obličeji, což jednak není jednoduché, protože dýchání přes něj je obtížné, zejména pro starší kolegy, a za druhé to znamená, že nesmí jíst ani pít. Ve chvíli, kdy by si totiž respirátor sundal, musel by ho zahodit a vzít si nový. Takže vycházíme z toho, že víc než 4–5 hodin to bez jídla a pití nevydrží, proto musí být redukována i ordinační doba.
Máte informaci o tom, kolik praktických lékařů se už COVID-19 u nás nakazilo?
Takové informace k dispozici nemáme, ale já sám vím už o několika případech. A jen v Itálii už několik našich kolegů z řad praktických lékařů na nemoc zemřelo a několik desítek jich onemocnělo.
Ordinovat bez ochranných pracovních pomůcek je tedy nemyslitelné. Jak vypadá v současné době pracovní den praktického lékaře?
Mluvil jsem s řadou kolegů a ty informace jsou prakticky stejné: telefony se netrhnou a eNeschopenky se vystavují jako na běžícím pásu, neboť dnes je první den, kdy všichni, kdo se vrátili ze zemí, které jsou označeny jako rizikové, mají nárok na karanténu. Takže pokud chodí do práce, lékaři jim vystavují eNeschopenky a nařizují karantény. Ale zatím, alespoň podle informací, které mám, to všude funguje. Navíc tím, že byly pozastaveny posudkové, administrativní a další činnosti, chodí do čekáren jen minimum lidí. Ti, kteří ošetření skutečně potřebují, jsou do ordinací pouštěni jen jednotlivě a čekárny jsou zavřené, aby nedocházelo k setkávání zdravých a nemocných.
Pro eNeschopenku je stávající situace „prubířským kamenem“. Jak ji hodnotíte? Zjistili jste nějaké problémy?
Rád bych tyto dvě věci odlišil. Že má eNeschopenka pořád nějaké své lehké problémy a stále není v ideální kondici, je jedna věc. To se operativně řeší s Českou správou sociálního zabezpečení, popřípadě s Ministerstvem práce a sociálních věci ČR. Ale to, že díky ní můžeme nyní poslat pacienta do pracovní neschopnosti, aniž by kvůli tomu musel fyzicky přijít do ordinace a zvyšovat tak epidemiologickou zátěž a riziko, se v tomto případě ukazuje jako ideální nástroj pro nastalou situaci. Z tohoto pohledu je eNeschopenka jednoznačně velkým pomocníkem. Také jsme moc rádi za to, že jí můžeme nahradit běžný karanténní lístek, který stále existuje jenom na papíře a pro nějž by si museli lidé chodit.
Lékaři teď řeší s pacienty hodně věcí prostřednictvím telefonu nebo e-mailu. Víte už, jak bude tato péče hrazena?
Na to náš systém samozřejmě nastavený není. Praktičtí lékaři mají tento typ péče v kapitaci, ale samozřejmě se předpokládá, že to bude jen okrajová část jejich práce, nikoliv že bude v takovém rozsahu jako nyní. Takže samozřejmě nějaké potíže s úhradami nám to udělá, ale já budu hovořit se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny, která sama iniciativně a velmi vstřícně vyvolala jednání jak upravit úhradové mechanismy pro tuto mimořádnou situaci. Takže zatím o tom nechci mluvit, ale myslím si, že se nějaké dobré řešení této situace už rýsuje.
Co by vám, praktickým lékařům, v tuto chvíli nejvíc pomohlo?
Mít dostatečnou zásobu respirátorů nebo mít alespoň představu o tom, kolik a v jakém časovém horizontu jich budeme mít k dispozici, abychom podle toho mohli zorganizovat péči. Protože když víte, že dostanete třeba jen 3 respirátory na ordinaci a pak už dlouhou dobu žádné nedostanete, péči zorganizujete jinak, než když víte, že jich budete mít dostatek.
Jak byste v takovém případě postupovali?
Třeba bychom to udělali tak, že by v každém okrese fungovaly dvě ordinace, které bychom zásobili těmito prostředky, a ty zbylé by jely v režimu elektronických a telefonických konzultací. Ale to budeme schopni rozhodnout teprve, až budeme vědět, kolik pomůcek dostaneme.
A co byste vzkázal pacientům?
Aby vzali rozum do hrsti, to zaprvé. A zadruhé, aby dodržovali to, co se po nich chce. Tedy aby dodržovali karanténu, pokud ji mají nařízenou, aby minimalizovali kontakt s ostatními, seniorům bych vzkázal, aby nechodili nakupovat, zejména ne do velkých supermarketů, a raději si nákupy zajistili prostřednictvím rodiny nebo dobrovolníků, kteří se teď nabízejí. A co se týče návštěv ordinací, tak aby každý, kdo chce jít k lékaři, nejprve dobře zvážil, zda je to opravdu bezpodmínečně nutné. Aby si rozmyslel zda se to, co ho trápí, nedá odložit nebo řešit jinak. Nemá cenu teď chodit k lékaři například s běžnou bolestí zad nebo kloubů vzniklou prací na zahrádce, což je něco, co se nám v tomto období v ordinacích pravidelně objevuje. A ve chvíli, kdy budou lidé lékaře skutečně potřebovat, by mu měli nejprve zatelefonovat a domluvit se s ním na přesném termínu, kdy mají přijít, aby se v čekárně nepotkali s dalšími lidmi a minimalizovalo se tak riziko šíření nákazy.
Magda Hettnerová
redakce proLékaře.cz
