Děti, které jsou déle kojené, mají ve věku 10 let lepší plicní funkce než děti nekojené. Vyplývá to z výsledků studie, která byla před tiskem publikována v on-line verzi odborného časopisu Thorax.
Autoři z univerzity v americké Jižní Karolíně sledovali kohortu 1 456 dětí od narození do 10 let věku. Hodnotili přitom vztah rodinné anamnézy k astmatu a alergii a také to, jak byly děti kojeny do dvou let věku. Ze skupiny nebylo vůbec kojeno 196 dětí, pouze 374 dětí bylo kojeno alespoň čtyři měsíce. Ve věku deseti let bylo u 1 033 dětí z kohorty provedeno spirometrické zhodnocení plicních funkcí.
Po eliminaci vlivu pohlaví, věku, vzrůstu, váhy, sociálního postavení a také vzdělání matky bylo zjištěno, že u dětí kojených alespoň 4 měsíce jsou hodnoty FVC, FEV1 a PEF významně vyšší. FVC bylo vyšší v průměru o 54,0 ml (± 21,1 ml), PEF se zvýšil o 180,8 (± 66,1) ml/s a FEV1 dosahoval hodnot vyšších o 39,5 (± 20,1) ml.
Autoři se závěrem své studie zamýšlejí nad důvodem, proč kojení takto pozitivně ovlivňuje plicní funkce. Napadají je důvody dva. V první řadě tomu tak může být díky ochrannému efektu mateřských protilátek a tím pádem nižší náchylnosti plicní tkáně k alergii, roli však zřejmě hraje také účinek mechanické stimulace při kojení, který vede v důsledku tréninku k efektivnější ventilaci.
(jin)
Zdroj: Thorax. Publikováno online dne 10.11. 2008. DOI: 10.1136/thx.2008.101543.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.