Do studie bylo zařazeno 129 pacientů s těžkou mitrální regurgitací. U všech byl diagnostikován prolaps zadního cípu mitrální chlopně. Tito pacienti podstoupili miniinvazivní chirurgický výkon na mitrální chlopni přístupem z pravostranné minitorakotomie. Přechod z resekce k loop technice byl umožněn dle uvážení operatéra, stalo se tak v 9 případech. Naopak k přechodu z loop techniky k resekci bylo přikročeno ve 3 případech.
Operace byla úspěšně ukončena u všech pacientů a u všech byl také implantován anuloplastický prstenec. Resekce cípu byla provedena u 53 pacientů a loop technika byla provedena u 69 pacientů.
Na obou skupinách pacientů byl demonstrován pooperačně signifikantní pokles ve stupni mitrální regurgitace. Obě skupiny vykazovaly statisticky významné příznivé pooperační změny v ejekční frakci levé komory, velikosti levé síně, objemu levé komory, velikosti ústí mitrální chlopně, transvalvulárních gradientech a rychlostech.
Při hodnocení sledovaných parametrů nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami. Echokardiografické výsledky po 6 a 12 měsících sledování po výkonu neukázaly žádné významné rozdíly mezi oběma skupinami. Bylo však zjištěno, že pacienti, kteří podstoupili operaci loop technikou, měli významně delší linii koaptace chlopní než ti, kteří podstoupili resekční techniku.
Závěrem lze konstatovat, že obě techniky dávají srovnatelné excelentní výsledky v časném pooperačním období. Ačkoli se reparace prolapsu zadního cípu mitrální chlopně pomocí resekce cípu nebo implantací loopu jeví stejně efektivní v časném pooperačním období, loop technika poskytuje delší linii koaptace cípů a tím by mohl být zajištěn trvalejší efekt operace. Je však třeba dlouhodobějšího sledování, aby tento předpoklad mohl být potvrzen.
(jos)
Zdroj: How does the use of polytetrafluoroethylene neochordae for posterior mitral valve prolapse (loop technique) compare with leaflet resection? A prospective randomized trial. J Thorac Cardiovasc Surg 2008; 136 : 1200–1206.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
