Přípravky obsahující ingenol-mebutát jsou indikované k topické léčbě solární (aktinické) keratózy u dospělých. Na oddělení dermatovenerologie univerzitní nemocnice v Ženevě byl ingenol-mebutátem léčen úspěšně pacient s bělavou hyperkeratotickou lézí na rtu, jehož případ popisuje následující kazuistika.
U zdravého 76letého muže byla diagnostikována aktinická cheilitida na dolním rtu, prekanceróza, na jejíž etiologii se podílí ultrafialové záření. Onemocnění se projevuje suchými rty s ragádami, tvorbou krust a šupin, může také vymizet typické ohraničení červeně dolního rtu. Diagnóza byla u pacienta potvrzena biopsií vzorku kůže.
Pacient byl již před 5 lety léčen fotodynamickou terapií, tento léčebný postup však nebyl úspěšný. Aktuální terapie byla zahájena topickým podáním krému s 5% imichimodem, aplikace byla doporučena 3× týdně. Po 6 aplikacích se léčebný efekt nedostavil, proto bylo zvoleno intenzivnější užívání krému – 1× denně po dobu 1 měsíce. Ani v tomto případě nebyly pozorovány známky klinického zlepšení.
Po neúspěšné léčbě pomocí imichimodu byla u pacienta zahájena léčba ingenol-mebutátem ve formě gelu (150 µg/g) s aplikací 1× denně po dobu 3 po sobě jdoucích dnů. Léčba přinesla markantní zlepšení klinických projevů s redukcí šupin na dolním rtu. Neobjevily se nežádoucí účinky ve formě pustul a krust, které mohou tuto terapii provázet.
Po 3 týdnech pokračovala léčba dalším cyklem, při němž probíhala po dobu 3 dnů aplikace ingenol-mebutátu opět 1× denně. Cílem bylo odstranit reziduální léze. Po tomto cyklu léčby zcela vymizely kožní projevy na dolním rtu a remise trvala 10 měsíců. Následně se u pacienta objevily mírné příznaky cheilitidy. Opakovaná 3denní léčba ingenol-mebutátem 150 µg/g s frekvencí aplikace gelu 1× denně vedla znovu k remisi. Opakování léčebného cyklu nebylo potřeba.
Léčba aktinické cheilitidy pomocí ingenol-mebutátu ve formě gelu se ukázala i v případě recidivujícího onemocnění jako účinná a bezpečná terapie, kterou neprovázely žádné vedlejší účinky. Jak dokládá tato kazuistika, ingenol-mebutát lze v případě aktinické cheilitidy aplikovat i opakovaně nebo po období remise.
(pak)
Zdroj: Tzika E., Masouyé I., Mühlstädt M., Laffitte E. Ingenol mebutate for recalcitrant chronic actinic cheilitis. Dermatology 2016; 232 (Suppl. 1): 1–3.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
