Poškození ledvin, jehož příčinou je cukrovka, se nazývá diabetická nefropatie. Vysoká hladina cukru v krvi při ní poškozuje stěnu ledvinných cévních klubíček, která potom neplní správně svou funkci – tedy filtraci a čištění krve. Vznik diabetické nefropatie je pozvolný, pomalý, ale časem může dospět i do závažných stadií. Výsledkem je selhání ledvin.
Počínající diabetická nefropatie je často naprosto „němá“, bez příznaků. Jak se poškození stává závažnějším, postupně začíná potíží přibývat. Mezi příznaky zhoršené funkce ledvin patří:
Ve stavu selhání již ledviny nejsou schopné čistit krevní plazmu a vzniká stav zvaný urémie. Odpadní látky v krvi dosáhnou toxických hladin a začnou působit na mozek, což se projeví zmateností či spavostí.
I ve stadiu, kdy člověk ještě nepociťuje příznaky, může být poškození ledvin odhaleno jednoduchým laboratorním testem – nalezením bílkoviny v moči. Proto by každý diabetik měl chodit na pravidelné laboratorní kontroly moči, ideálně jednou za rok. Čím dříve je problém s ledvinami zachycen, tím lépe. Naprostou nezbytností, která je v předcházení nefropatie ze všeho nejdůležitější, je dodržování dietního režimu a udržování hladiny krevního cukru ve zdravém rozmezí. Pokud se nechá onemocnění dojít až do stavu selhání ledvin, je pacient odkázán na dialýzu, případně se stane kandidátem na transplantaci.
Některé medikamenty, jako například ty na vysoký tlak, mohou vývoj diabetické nefropatie zpomalit, ne však zastavit a už vůbec nemohou jejímu vzniku zabránit. Mezi přípravky pro léčbu cukrovky však najdeme takové, které jsou k ledvinám šetrnější než jiné. Jejich užívání může pro pacienty představovat lepší vyhlídky do budoucna. A to jak pro ty se zatím zdravými ledvinami, tak i pro ty s poškozením.
(luko)
Zdroj: www.webmd.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
