Ačkoliv je Parkinsonova nemoc (PN) charakterizována především poruchou motoriky, kolem 80 % nemocných trpí rovněž nějakou z poruch spánku. Jedná se mimo jiné o motorickou aktivitu během snění a častější výskyt nočních můr a živých snů.
REM behaviour disorder neboli RBD patří do skupiny tzv. parasomnií – abnormálních epizodických událostí během spánku. Pacienti s touto poruchou vyjadřují prostřednictvím pohybů své sny. Zvýšený výskyt RBD je popisován právě v souvislosti s Parkinsonovou nemocí (dále PN), a to pětkrát více u mužů než u žen.
Přesná patofyziologie RBD není známa, předpokládá se ale úzká spojitost s neurodegenerativní lézí v blízkosti locus coeruleus. Tato struktura je nezbytná pro udržení atonie svalstva během REM fáze spánku, kdy je za normálních okolností jakýkoliv pohyb (vyjma očního) vyloučen. RBD může předcházet typickým projevům PN až u 20 % pacientů a jeho výskyt znamená 65% riziko pro budoucí rozvoj parkinsonovské symptomatiky u dosud zdravých jedinců.
Přibližně u 30 % pacientů s PN léčených L-dopou se vyskytují velmi živé sny a noční můry. Při náhlém probuzení se může realita po nějakou dobu prolínat se snem, což bývá u přihlížejících rodinných příslušníků chybně považováno za halucinace či zmatenost.
Borek a kol. ve své studii z roku 2007 porovnával ve skupině osob s PN ty, které trpí zároveň RBD, s jedinci bez této poruchy. Podle výsledků jsou živé sny a noční můry častější a „agresivnější“ u první skupiny testovaných. Obsahem snů bývá nezřídka situace, kdy se spící osoba musí bránit útokům násilníka. Tento sen popsalo 40 % pacientů z první skupiny a 0 % ze skupiny druhé.
Přestože bývají poruchy spánku u pacientů s PN často opomíjeny, výrazně snižují kvalitu života nejen postiženého, ale i jeho rodinných příslušníků. Prudké pohyby ve spánku, které s touto nemocí souvisejí, totiž většinou znemožňují kvalitní spánek také osobě, která sdílí s dotyčným lůžko.
(veri)
Zdroje:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
