Studie jako taková se zabývala prospektivním sběrem detailních demografických a klinických dat od 844 pacientů s de novo výskytem srdečního selhání. Průměrný věk pacientů byl 55 let, v 57 % se jednalo o ženy, celkem 88 % pacientů byli černí Afričané.
Jedním z poznatků studie, která byla provedena u pacientů se srdečním selháním z jižní Afriky, je mimo jiné to, že tito pacienti jsou obecně mnohem mladší a že predisponujícím pohlavím je pohlaví ženské. Hlavními přispívajícími činiteli jsou pak nekontrolovaná hypertenze, chlopenní vady a idiopatická kardiomyopatie. Díky narůstající urbanizaci však započaly změny v těchto již známých charakteristikách srdečního selhání a výsledkem je až 27% podíl výskytu pravostranného srdečního selhání. A to je asi 10× více, než je incidence v západních zemích.
Nejčastější příčinou byl tedy neléčený vysoký krevní tlak. V Africe je bohužel nízká dostupnost lékařské péče, záchyt řady onemocnění je pozdní, a většina pacientů se tedy dostavuje k lékaři, až když už jejich hypertenze směřuje k srdečnímu selhání.
Druhým zmiňovaným problémem je kardiomyopatie. V Africe jsou její příčiny specifické, odlišné od ostatních částí světa. Zejména se zde jedná o kardiomyopatii virovou a také byl zachycen extrémní výskyt kardiomyopatie poporodní. Naopak ischemických kardiomyopatií se vyskytuje mnohem méně.
A konečně za třetí – byl zachycen i neobvykle vysoký počet pravostranných srdečních selhání. Podle autorů je tato skutečnost pravděpodobně způsobena extenzivním pasivním kouřením, znečištěním ovzduší nebo nedostatečnou a špatně vedenou terapií astmatu.
(pes)
Zdroj: Circulation. 2008; 118 : 2360–2367. DOI: 10.1161/CIRCULATIONAHA.108.786244.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.