Dynamická hyperinflace plic, která následuje po podání metacholinu, je větší u obézních astmatiků nežli u astmatiků neobézních. Takové je zjištění vědců z University of Otago v Dunedin. To pomáhá vysvětlit, proč je průběh astmatu většinou horší u pacientů s vyšším BMI. Výsledky své studie vědci uveřejnili v odborném časopisu American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine.
Pojem vyšší dynamická hyperinflace znamená, že obézní osoby ztrácejí schopnost vdechovat a vydechovat vzduch tak zhluboka jako osoby s normální hmotností.
V rámci studie její autoři ve skupině celkem třiceti dospělých žen s astmatem sledovali změny průsvitu dýchacích cest a objemu plic, ke kterým docházelo při akutní bronchokonstrikci. Ženy ve skupině byly po deseti klasifikovány jako osoby s normální hmotností, s nadváhou nebo jako obézní. Plicní objemy byly měřeny pomocí pletysmografie.
Stupeň bronchokonstrikce po podání metacholinu se ve skupině nelišil. Byl však pozorován signifikantní rozdíl při hodnocení spirometrie, a to při poklesu vitální kapacity po podání metacholinu. Pokles vitální kapacity byl přímo závislý na rostoucím BMI.
Měření plicního objemu ukázalo, že funkční reziduální kapacita po podání s rostoucím BMI stoupala, zatímco inspirační kapacita plic klesala.
U obézních osob byly však jen zřídka sledovány abnormální hodnoty spirometrie. Vědci se domnívají, že při vyšetřování obézních pacientů s astmatem jsou možnosti spirometrie limitovány.
(sys)
Zdroj: Am J Respir Crit Care Med 2008;177 : 970–975.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.