Parasomnie RBD (REM behaviour disorder) je charakterizována ztrátou normální atonie svalů v průběhu REM spánku. Za atonii příčně pruhovaných svalů (a za to, že sny nejsou doprovázeny odpovídajícím chováním) je zodpovědné pontinní centrum v blízkosti locus coeruleus. Pokud je toto centrum vyřazeno, může dojít k nebezpečnému chování během spánku, objevují se pocity, jako by se sny skutečně odehrávaly, a spánkové chování narušuje kontinuitu spánku.
Při RBD parasomnii je inaktivované centrum příčinou excesivní aktivity příčně pruhovaných svalů – tito pacienti kolem sebe v REM fázi spánku kopou, divoce gestikulují, vykřikují nebo brečí podle toho, jaké sny se jim právě zdají. U více než 50 % jedinců s RBD parasomnií je navíc možné očekávat, že se v průběhu několika let rozvine neurodegenerativní onemocnění.
Podle nejnovější studie Dr. Postuma z McGill University Health Centre a Dr. Montplaisira z Université de Montréal se u 52,4 % pacientů s RBD parasomnií objeví Parkinsonova nemoc nebo demence v průběhu dvanácti let od stanovení prvotní diagnózy. Výsledky studie byly publikovány v prosincovém vydání časopisu Neurology.
Podle studie mají pacienti s parasomnií riziko, že se u nich neurodegenerativní onemocnění rozvine, po pěti letech od diagnózy zvýšeno na 17,7 %, po deseti letech na 40,6 % a po dvanácti letech až na 52,4 %. Tyto výsledky odhalují úzké propojení mezi parasomnií a neurodegenerativními onemocněními a naznačují, že parasomnie může být předzvěstí nastupujícího neurodegenerativního onemocnění.
Lékaři by sledování těchto pacientů měli věnovat zvýšenou pozornost. Jejich pozorování by mohlo pomoci definovat časná stadia Parkinsonovy nebo Alzheimerovy nemoci nebo demence s přítomností Lewyho tělísek. V současnosti bývá obtížné diagnostikovat tato onemocnění včas, dříve než dosáhnou klinicky manifestního stadia. Lékaři totiž postrádají informace o časných známkách nastupujícího neurodegenerativního onemocnění. Přestože existuje účinná léčba parasomnie RBD, tato terapie neumožňuje pozdržet nástup neurodegenerativních onemocnění.
(hak)
Zdroje: Postuma, Gagnon, Vendette, Fantini, Massicotte-Marquez, Montplaisir: Quantifying the risk of neurodegenerative disease in idiopathic REM sleep behavior disorder. Neurology 2009.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.