Německý výzkum, který potvrzuje účinnost a bezpečnost dlouhodobé léčby pantoprazolem, je nejdelší doposud provedenou studií na toto téma.
S dlouhodobou léčbou inhibitory protonové pumpy (PPI) byly v minulosti spojovány obavy z navozování změn v žaludeční sliznici vedoucích až ke vzniku adenokarcinomu či karcinoidu žaludku. Nálezy ojedinělých studií poukazujících na tato rizika se ovšem nepotvrdily. Další ujištění o bezpečnosti PPI klinikům přinášejí tyto výsledky pracoviště v univerzitní nemocnici v Hannoveru, které po dobu 15 let sledovalo 142 pacientů léčených pantoprazolem pro peptický vřed či refluxní ezofagitidu. Studie publikovaná v roce 2012 byla zahájena v podstatě v momentu uvedení PPI na trh, a je tak svým trváním unikátní.
Pacientům, u kterých endoskopické vyšetření prokázalo peptický vřed či refluxní ezofagitidu, byl nejprve nasazen pantoprazol (40–80 mg denně) za účelem zahojení lézí. Po zhojení sliznice, což trvalo 4−12 týdnů, pacienti pokračovali v udržovací terapii pantoprazolem v dávce 40–160 mg denně. Bezpečnost a účinnost této léčby byla průběžně stanovována klinickým vyšetřením včetně laboratorního, endoskopicky a histologicky.
U 95,8 % pacientů došlo po 12 týdnech iniciální terapie ke zhojení slizničních lézí. V průběhu prvních 3 let udržovací terapie byl zaznamenán drobný nárůst v denzitě endokrinních buněk podobných enterochromafinním buňkám (enterochromaffin-like), dále se jejich počty ustálily. V průběhu studie vzrostly i průměrné hladiny sérového gastrinu. Ani jeden z těchto nálezů však nebyl asociován s klinicky významnými změnami na žaludeční sliznici. Pacienti, u kterých proběhla eradikace H. pylori, vykazovali při udržovací léčbě pantoprazolem dlouhodobou regresi antrální i korporální gastritidy. Všechna tato zjištění byla v rozporu s výše zmíněnými historickými obavami z rizikovosti inhibitorů protonové pumpy.
Denní udržovací terapie pantoprazolem je efektivní a dobře tolerovaná i po dobu 15 let. Doposud nejdéle probíhající studie nenalezla žádná bezpečnostní rizika vyplývající z dlouhodobého užívání pantoprazolu.
(luko)
Zdroj: Brunner G., Athmann C., Schneider A. Long-term, open-label trial: safety and efficacy of continuous maintenance treatment with pantoprazole for up to 15 years in severe acid-peptic disease. Aliment Pharmacol Ther 2012; 36 (1): 37−47, doi: 10.1111/j.1365-2036.2012.05106.x.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
