Pacienti s těžkým astmatem a senzibilizací na plísně příznivě odpovídají na léčbu antimykotiky. Tak zní závěr právě publikované studie britských autorů.
Senzibilizace na plísně mezi alergiky a astmatiky je přitom v porovnání se senzibilizací na roztoče, pyly a zvířecí alergeny poměrně vzácná. U těžkých astmatiků je však poměrnědost častá. V léčbě může být ale jeden rozdíl - – zatímco protiplísňové léky máme k dispozici, léky proti pylům a dalším alergenům neexistují. V odborných kruzích se stále vedou spory, zda je u plísní působících jako alergen likvidace antimykotiky účinná, protože nejde o plísňovou infekci, ale o imunologickou přecitlivělost.
Někteří pacienti s těžkým astmatem jsou senzibilizováni i na několik druhů plísní. Dosud ale nebylo prokázáno, že by jim léčba antimykotiky měla pomoci. Cílem studie britských autorů bylo objasnit účinek takové léčby na těžké astma. Do studie byli zařazeni pacienti senzibilizovaní proti nejméně jednomu druhu plísně, kteří měli tuto senzibilizaci potvrzenu kožními prick testy nebo stanovením specifického IgE v séru.
Celková hladina IgE byla u všech nižší než 1000 IU/ml a byly negativní také precipitiny proti Aaspergillu, aby bylyi vyloučeni pacienti se suspektní bronchopulmonální aspergillolószou. Pacienti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Jedna z nich dostávala 2x denně 200 ug itrakonazolu, druhá byla léčena placebem. Léčba trvala 35 týdnů.
Pacienti během sledovaného období zaznamenávali skoóre příznaků. U léčených došlo ke zlepšení příznaků astmatu, rýmy a také vrcholové výdechové rychlosti (PEF). V laboratorních vyšetřeních došlo ke snížení celkového IgE u léčených, naopak ke zvýšení u neléčených. Autoři uzavírají, že 60 % pacientů s těžkým astmatem a senzibilizací na plísně může mít prospěch z antimykotické léčby.
(van)
Zdroj: Denning, D, W, a spol,. AmJ Respir CritCare, 2009;179, 2009, :11-–18.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
