Je obecně známo, že část pacientů léčených infliximabem tvoří protilátky proti infliximabu (ATI), které jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku infuzních reakcí a horší odpovědí na léčbu. Autoři nedávno publikované francouzské studie se proto blíže zabývali vztahem mezi koncentracemi infliximabu v době zahájení terapie a vznikem ATI, stejně tak jako vztahem mezi přítomností ATI a setrváním pacientů na léčbě infliximabem.
Všichni pacienti s revmatoidní artritidou (RA) nebo spondyloartritidou (SpA) léčení infliximabem od prosince 2005 byli v rámci této studie retrospektivně sledováni do ledna 2009 nebo do ukončení terapie infliximabem. Minimální sérové koncentrace infliximabu a ATI pak byly měřeny při každé návštěvě. Pacienti byli následně rozděleni do dvou skupin: ATI pozitivní (ATIpos), pokud byly ATI detekovány alespoň jednou v průběhu sledovaného období, a ATI negativní (ATIneg), pokud tomu tak nebylo. Ke zhodnocení vztahu mezi koncentracemi infliximabu v době zahájení terapie a rozvojem vzniku ATI byla použita analýza rozptylu opakovaných měření. Setrvání na terapii infliximabem u obou skupin pak bylo hodnoceno pomocí Kaplan-Meierovy křivky.
Do studie bylo zařazeno celkem 108 pacientů: 17 s RA a 91 se SpA. ATI byly detekovány u 21 pacientů (19 %). Medián doby do detekce ATI po zahájení terapie infliximabem byl 3,7 měsíce (1,7–26,0 měsíce). Jak u pacientů s RA, tak i u jedinců se SpA byly minimální koncentrace infliximabu v době zahájení terapie výrazně nižší u ATIpos než u ATIneg pacientů. Pacienti s RA setrvali na terapii infliximabem v mediánu 19,5 měsíce (5,0 až 31,0 měsíce) v případě ATIneg a 12,0 měsíce (2,0 do 24,0 měsíce) v případě ATIpos jedinců (p = 0,08). Pacienti se SpA setrvali na terapii infliximabem v mediánu 16,0 měsíce (3,0 až 34,0 měsíce) u ATIneg a 9,5 měsíce (3,0 až 39,0 měsíce) u ATIpos (p = 0,20). Pacienti se SpA na konkomitantní terapii metotrexátem měli nižší riziko vzniku ATI než pacienti, kteří metotrexát neužívali [0 z 14 pacientů (0 %) oproti 25 z 77 pacientů (32 %), P = 0,03].
Vysoké koncentrace infliximabu v průběhu iniciální terapie tedy vedou ke snížení tvorby ATI, přičemž nepřítomnost ATI může být spojena s delším setrváním na léčbě infliximabem. Proto by měly být u pacientů s revmatickým onemocněním minimální sérové koncentrace infliximabu časně sledovány.
(mik)
Zdroj: Ducourau E. et al. Antibodies toward infliximab are associated with low infliximab concentration at treatment initiation and poor infliximab maintenance in rheumatic diseases. Arthritis Res Ther. 2011 Jun 27; 13 (3): R105. doi: 10.1186/ar3386
