Celkem 5,5 % švédské populace jezdí na koni v nebo má vlastního koně. Ve Švédsku žije 300 000 koní a situace je obdobná i v jiných evropských zemích. Kromě majitelů koní tráví ve stájích mnoho času i personál. Je známo, že prostředí ve stájích může negativně působit na zdraví jak lidí, tak i koní.
Množství bakterií a plísní a jejich spor a alergenů, prach, čpavek – to vše negativně působí na průdušky. Nejhorší je situace během zimy, kdy koně tráví více času ve stájích, okolní teplota je nízká, méně se větrá. Švédští lékaři zkoumali, jak se během roku mění kvalita vnitřního prostředí ve stájích a jaký vliv to má na zdraví pracovníků.
Koně byli na slámové podestýlce, krmeni třikrát denně senem a peletami. Stáje se každé ráno čistily. V zimě, na jaře a v pozdním létě měřili vědci ve stájích koncentrace čpavku, organického prachu, koňského alergenu, plísní a mikroorganizmů a jejich produktů, které ve větších koncentracích vyvolávají záněty dýchacích cest (endotoxin, glukan). U pracovníků pak prováděli funkční vyšetření plic a stanovili ukazatele zánětu v nosním výplachu.
Během zimy narůstaly koncentrace prachu a glukanu, endotoxin byl vyšší v létě. Koncentrace plísní byly vyšší v zimě. Nejčastějšími plísněmi byly Aspergillus, Cladosporium – plíseň rostoucí na dřevě –, Alternaria – plíseň rostoucí na organickém materiálu tvořící mykotoxiny. Tato plíseň patří k nejčastěji alergizujícím. Tři z 13 vyšetřovaných pracovníků měli známky zánětu dýchacích cest při funkčním vyšetření plic a při vyšetření nosního výplachu.
Studie potvrzuje zhoršování kvality vnitřního prostředí ve stájích během zimy a ukazuje, které biomarkery jsou vhodné pro ke sledování. Vnitřní prostředí stájí může být škodlivé jak pro lidi, tak i pro koně, kteří trpí obdobnými dechovými obtížemi jako lidé.
(van)
Zdroj: Elfman L., J Occup Med Toxicol, 2009, 4 : 10, 1–7.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.