Soužití hostitele a mikrobů je jedním ze základních faktorů, které ovlivňují vývoj imunitního systému. Stimulace správnými mikrobiálními antigeny zajišťuje rovnováhu imunitního systému střeva. Ten patří k největším lymfatickým orgánům v těle a významně se podílí na regulaci celkové i slizniční imunity. Změny mikrobiálního osídlení mohou vést k rozvoji alergie nebo autoimunity. U pacientů, kteří se později stanou alergiky, jsou nacházeny odlišnosti v mikrobiálním osídlení již v nejútlejším věku ještě před propuknutím alergie.
Laktobacily patří k přirozeným prvním osidlovatelům lidského střeva po porodu. Jedním z dobře prozkoumaných kmenů je Lactobacillus casei, který tlumí střevní zánět při Crohnově nemoci, příznivě ovlivňuje gastrointestinální obtíže u atopiků a působí antibakteriálně na patogenní kmeny.
Cílem studie britských autorů bylo zjistit vliv osídlení Lactobacillus casei Shirota (LcS) na alergický zánět při sezonní alergické rýmě. Studie probíhala jako dvojitě zaslepená, kontrolovaná placebem. Deset pacientů s alergickou rýmou a alergií na trávy pilo denně po dobu pěti měsíců mléko obohacené LcS, deset pacientů z kontrolní skupiny pilo mléko bez LcS. Všem byla vyšetřena krev před pylovou sezonou, v jejím vrcholu a po skončení pylové sezony. Byly stanovovány cytokiny jako ukazatelé alergického zánětu (jejich tvorba lymfocyty izolovanými z periferní krve po stimulaci alergenem), celkové IgE a specifické IgE a IgG proti alergenu travního pylu.
Pacienti léčení LcS tvořili výrazně méně prozánětlivých cytokinů po stimulaci alergenem než pacienti z kontrolní skupiny. Hladiny specifického IgG u nich vzrostly a specifického IgE poklesly ve srovnání s kontrolní skupinou. Takovéto změny bývají patrné během úspěšné alergenové imunoterapie (desenzibilizace).
Autoři uzavírají, že osídlení Lactobacillus casei Shirota příznivě modifikuje imunitní odpověď u alergické rýmy, a může tak být v budoucnu používáno ke zmírňování jejích příznaků.
(van)
Zdroj: Ivory K, a spol. Clin Exp Allergy 2008;1-8.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
