Koronární bypass byl proveden standardní operační technikou. Mimotělní oběh, hypotermie 28-32 stupňů, kardioplegie. K přemostění byla užita levostranná a. thoracica interna a v. saphena.
V první skupině bylo125 pacientek, v druhé 132 a ve třetí 170. Průměrné BMI bylo 37,8 v první skupině, 32,0 ve druhé a 26,7 ve třetí skupině.
Je prokázáno, že ženské pohlaví vykazuje pooperačně vyšší morbiditu a mortalitu než pohlaví mužské. Obezita je považována za příčinu vyššího operačního rizika u těchto pacientů. Diabetes mellitus je až o 50 % častější u takto operovaných žen než u mužů. U silně obézních žen byl výskyt DM 54,4 %, což se projevuje v pooperačních výsledcích. Přes užití antibiotik a drenážních sání jsou zde infekce operační rány častější. V této studii infekce a dehiscence rány u silně obézních žen ale nebyly signifikantně vyšší. V prvních dvou pooperačních dnech je nutné udržovat glykemii pod hladinou 200 mg% pro nebezpečí pooperační mediastinitidy. Častý hypotyreoidismus u žen, a u obézních zvláště, vede ke snížené kontraktilitě myokardu. Před operací je nutno tento stav medikamentózně upravit. U obézních osob jsou referována častější pooperační krvácení. U našich obézních pacientek však tyto komplikace nalezeny nebyly. Fibrilace síní má častou, až 40% incidenci po CABG, zvláště u obézních osob. Zde rozdíly mezi jednotlivými skupinami BMI nalezeny nebyly. Obezita se dotýká také plicních funkcí, snižuje vitální kapacitu plic, snižuje maximální voluntární ventilaci. Anestetika, která jsou vyplavována z tukové tkáně, mohou prodlužovat intubační čas. V této studii ale rozdíly mezi skupinami nebyly nalezeny včetně incidence plicních komplikací. Znovupřijetí ve třicetidenní pooperační lhůtě je častější u žen. Bylo zaznamenáno 10,1 % readmisí, většinou ve skupině silně obézních žen.
Závěrem lze konstatovat, že studie ukázala, že silně obézní ženy nemají větší riziko mortality po CABG, mají ale vyšší incidenci komplikací rány s následnou rehospitalizací.
(nami)
Zdroj: Hilmi Tokmakoglu. Operative and early results of coronary artery bypass grafting in female patients in different body mass indexess. Journal of Cardiothoracic Surgery 2010;5 : 119.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
