Závažné exacerbace astmatu jsou při opakování spojeny se zhoršováním plicních funkcí. Vyplývá to z výsledků multicentrické studie kanadských vědců, které byly publikovány v lednovém vydání odborného časopisu American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine.
V tříleté randomizované studii START (inhaled Steroid Treatment As Regular Therapy in early asthma) bylo zařazeno 7 165 pacientů s perzistujícím astmatem ve věku od 5 do 66 let. Kanadští lékaři z univerzity v Hamiltonu zaznamenávali četnost exacerbací a účinek časné intervence budesonidem či placebem v inhalaci na tuto četnost, stejně jako na závažnost projevů a zhoršující se spirometrické parametry.
Závažné exacerbace byly popsány u 190 pacientů ve skupině léčené placebem a u 115 pacientů léčených budesonidem. Zhoršení hodnoty FEV1 po podání bronchodilatancia mezi začátkem a koncem studie bylo v kontrolní skupině významně vyšší než ve skupině léčené bronchodilatancii (zhoršení o 6,44 % proti 2,43 %). Pokles procenta náležitých hodnot FEV1 byl během studie větší u pacientů v pokusné skupině, kteří prodělali exacerbaci, než u pacientů bez exacerbace (pokles o 2,48 % proti 1,72 %).
Podle autorů z těchto údajů vyplývají zejména dvě zajímavé informace. Za prvé, že exacerbace astmatu časem vedou ke zrychlenému zhoršování plicních funkcí nezávisle na tom, zda se jedná o děti, či dospělé. A za druhé, že léčba inhalačními kortikoidy časně po stanovení diagnózy je spojena s poklesem rychlosti zhoršování plicních funkcí spojeného s exacerbacemi.
(jin)
Zdroj: Am J Respir Crit Care Med 2009; 179 : 19–24.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
